Představuje jezuity jako vzdělance, misionáře i hluboce věřící osobnosti.
Cesty vědy, hranice, víry – tak se jmenuje nová výstava Českého muzea stříbra, která připomíná 400 let od příchodu jezuitského řádu do Kutné Hory. Návštěvníkům představí jezuity jako vzdělance, misionáře i hluboce věřící osobnosti, které výrazně ovlivnili duchovní i kulturní podobu města. K vidění budou exponáty ze 17. a 18. stol. Od uměleckých děl a vzácných tisků, až po exotické předměty z cizokrajných misií jako je indiánská čelenka nebo náhrdelník z opičích zubů. Výstava připomene i statečnost jezuitů během dramatické morové epidemie. „Jezuité významně proměnili architekturu města i jeho ikonické panorama. Převzali a upravili chrám sv. Barbory, propojili ho s jezuitskou kolejí a vtiskli Kutné Hoře její barokní podobu,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová. Vystavené exponáty pocházejí převážně ze sbírek Českého muzea stříbra a jsou doplněny výpůjčkami z Římskokatolických farností v Kutné Hoře, Sedlci a Zbraslavicích. Artefakty zapůjčilo i město Kutná Hora a Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických v Praze.
Výstava se zaměřuje na vzdělávání, vědeckou a pedagogickou činnost jezuitů, ale i jejich zámořské cesty do exotických zemí, kam jezdili šířit křesťanskou víru. A představí i jejich politické působení. Nevyhýbá se přitom ani rozporům, mýtům a kontroverzím, které řád po staletí provázely. „Jezuité přišli do Kutné Hory v roce 1626, do prostředí silně protikatolického města. Výstava je jubilejní připomínkou jejich působení v regionu a nabízí objektivní pohled – ukazuje světlé i stinné stránky řádu, jezuitskou propagandu i propagandu namířenou proti nim,“ vysvětluje Eva Altová, jedna z kurátorek výstavy. Zajímavostí budou umělecké předměty, které byly původně součástí velkorysého a bohatého jezuitského vybavení chrámu sv. Barbory. Návštěvníci budou moci nahlédnout i do vzácných tisků s grafickými listy. Součástí expozice jsou také interaktivní prvky. Ty přiblíží náročnost misií a svět barokního člověka. Pro nejmenší bude připravena hra založená na hledání barokních perel. Výstava se věnuje i morové epidemii, která Kutnou Horu postihla v roce 1680. Zatímco část obyvatel město ve strachu opustila, jezuité zůstali a dobrovolně pečovali o nemocné. „Poskytovali především duchovní útěchu. O dobovém přístupu k léčbě moru si můžeme udělat představu díky rukopisu s obecnými postupy i konkrétními recepty. Na výstavě si tak návštěvníci budou moci přečíst o obkladu z pavučin naložených v octě s vaječným bílkem nebo o drcených pavoucích nošených na krku,“ popisuje Altová.
Vedle těchto kuriózních metod však jezuité uplatňovali i moderní přístupy jako izolaci nemocných, hygienu, větrání a dezinfekci, k níž středověcí lidé často používali právě ocet. Díky zahraničním cestám měli členové jezuitského řádu přístup také k některým exotickým surovinám, například k chininu. Ten je známý svými antiseptickými a protizánětlivými účinky i jako prostředek tlumící bolest a horečku. České muzeum stříbra se nachází se v jedinečném prostředí a působí ve třech památkových objektech: v Hrádku, Kamenném domě a Tylově domě. „Ten by se měl už dočkat slavnostního otevření po rozsáhlé rekonstrukci, Samotná budova Hrádku, původně menší městský hrad, je i sídlem muzea. Pro veřejnost je otevřen také balkón, z něhož je mimořádný pohled na chrám sv. Barbory. Patříme k muzeím, kam by měl alespoň jedenkrát zajet každý, kdo má rád historii a památky,“ upozorňuje Mazačová a dodává, že Muzeum stříbra spravuje rozsáhlé sbírky, pečuje o tisíce předmětů, které původně shromažďoval od roku 1877 Archeologický sbor Vocel. Mnohdy jde o unikátní a nesmírně cenné kusy. Výstava na Hrádku se symbolicky vrací na místo, kde kdysi sídlil jezuitský seminář. Potrvá do 10.1. 2027. Více na www.cms-kh.cz a facebook.com/muzeumkh.
Na fotografii drží Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra, mosazný prstenec rovníkových slunečních hodin od Antona Brauna. ( archiv ČMS)
Další zprávy
