Slavnost Těla a Krve Páně v Hradci Králové

Tento významný svátek je spojen s úctou k Eucharistii – svátosti, ve které je skutečně přítomen Ježíš Kristus. 

Slavnost navazuje na Zelený čtvrtek, kdy Kristus při Poslední večeři ustanovil Eucharistii. Vzhledem k tomu, že velikonoční dny soustřeďují pozornost především na jeho utrpení, smrt a zmrtvýchvstání, vznikl ve středověku samostatný svátek věnovaný zvláštní úctě k Eucharistii a radostné oslavě Kristovy přítomnosti v ní.

Počátky slavnosti sahají do 13. století. K jejímu rozšíření významně přispěla augustiniánská řeholnice sv. Juliana z Lutychu, která usilovala o zavedení zvláštního svátku na počest Eucharistie. V roce 1264 papež Urban IV. ustanovil tuto slavnost pro celou církev bulou Transiturus de hoc mundo. Jedním z podnětů byl také eucharistický zázrak v italském městě Bolsena.

K nejvýraznějším projevům této slavnosti patří eucharistická procesí, při nichž věřící doprovázejí Nejsvětější svátost ulicemi měst a vesnic. Tato tradice veřejného vyznání víry v Kristovu přítomnost v Eucharistii přetrvává v mnoha farnostech dodnes. Průvody bývají spojeny se čtením evangelia, modlitbami za místní společenství a požehnáním lidem i okolní krajině.

Slavnost Těla a Krve Páně připomíná, že Eucharistie není podle katolické víry pouhým symbolem, ale živou Kristovou přítomností uprostřed jeho lidu. „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm,“ zaznívá v Janově evangeliu (Jan 6,56).

Fotogalerie Peter Ťažký