Sbor poradců (konzultorů) - Poslání

Poslání

Ze členů kněžské rady svobodně jmenuje diecézní biskup některé kněze, kteří na pět let vytvoří sbor poradců (konzultorů), jemuž přísluší úkoly stanovené právem; po uplynutí pěti let nadále plní své úkoly až do ustavení nového sboru (srov. kán. 502 CIC).

Ilustrační foto - kněží v katedrále Svatého Ducha

Souhlasu sboru poradců (konzultorů) je třeba:

  • při převodech majetku dle kán. 1292, §1 CIC;
  • k jednání povahy mimořádné majetkové správy (kán. 1277 CIC; viz příslušná směrnice ČBK);
  • v případě sedisvakance či sedisimpedice – administrátor diecéze potřebuje souhlas při:
    • inkardinaci a exkardinaci (kán. 272 CIC);
    • odstranění kancléře a notářů kurie (kán. 485 CIC);
    • vystavení pověřovacích listin (litterae dimissoriae – kán. 1018, §1-2 CIC).

Biskup se musí se sborem poradců poradit:

  • před jmenováním a odvoláním ekonoma (kán. 494, §1-2 CIC);
  • v závažnějších věcech majetkové správy (kán. 1277 CIC).

Součinnost sboru poradců je třeba:

  • při kanonickém převzetí diecéze diecézním biskupem (kán. 382, §3 CIC);
  • když se ujímá úřadu biskup-nástupce a pomocný biskup (kán. 404 CIC).