Poslání
Ze členů kněžské rady svobodně jmenuje diecézní biskup některé kněze, kteří na pět let vytvoří sbor poradců (konzultorů), jemuž přísluší úkoly stanovené právem; po uplynutí pěti let nadále plní své úkoly až do ustavení nového sboru (srov. kán. 502 CIC).
Ilustrační foto - kněží v katedrále Svatého Ducha
Souhlasu sboru poradců (konzultorů) je třeba:
- při převodech majetku dle kán. 1292, §1 CIC;
- k jednání povahy mimořádné majetkové správy (kán. 1277 CIC; viz příslušná směrnice ČBK);
- v případě sedisvakance či sedisimpedice – administrátor diecéze potřebuje souhlas při:
- inkardinaci a exkardinaci (kán. 272 CIC);
- odstranění kancléře a notářů kurie (kán. 485 CIC);
- vystavení pověřovacích listin (litterae dimissoriae – kán. 1018, §1-2 CIC).
Biskup se musí se sborem poradců poradit:
- před jmenováním a odvoláním ekonoma (kán. 494, §1-2 CIC);
- v závažnějších věcech majetkové správy (kán. 1277 CIC).
Součinnost sboru poradců je třeba:
- při kanonickém převzetí diecéze diecézním biskupem (kán. 382, §3 CIC);
- když se ujímá úřadu biskup-nástupce a pomocný biskup (kán. 404 CIC).