Poděkovat za jeho práci s mladými mu přijeli biskupové Jan a Prokop, nechyběl ani generální vikář Mons. Jan Paseka.

Jako jednu velkou jízdu nazval P. Tomáš Hoffmann minulý víkend, při kterém se s ním na DCŽM Vesmír loučili všichni ti, kterým se tato části královéhradecké diecéze navždy zapsala do srdcí. V sobotu v poledne celebroval diecézní biskup Mons. Jan Vokál v kostele sv. Matouše mši svatou, která završila 19 let působení P. Tomáše Hoffmanna ve vedení diecézního centra. „Byl to víkend, kdy se fakt děly zázraky, ať už šlo o organizační věci nebo příprava pokrmů v kuchyni pro stovky lidí. Na Vesmír přijelo více jak 400 našich přátel – bývalí týmáci, dále ti, kteří na Vesmír během let jezdili, také lidé, kteří nám fandí a byli tu i ti, kteří na Vesmír přijeli vůbec poprvé. Zapomenout nesmím ani na paní starostku. Díky Božímu řízení nám vyšlo úplně vše. Ať již šlo o počasí nebo o množství jídla a všeho potřebného“, s nadšením sdělil P. Tomáš Hoffman, kterého nyní čeká čas, kdy bude nabírat energii a duchovní posilu pro příští úkoly.
Jak se dále svěřil, několikrát se během bohoslužby, kterou doprovázela vesmírná kapela VEKA, dojal k slzám. Nyní je podle svých slov zavalen dárky a zprávami z různých aplikací, že ani neví, kdy vše „zpracuje“. Vesmírný víkend byl programově velice rozmanitý. Po stěžejní sobotní mši svaté a společném obědě se na podiu odehrál dvouhodinový program vztahující se k životu na Vesmíru a také k osobě jejího dlouholetého ředitele. Humoru a smíchu si při programu užili všichni dostatek.
Symbolickým gestem se pak stala chvíle, kdy P. Hoffmann zasadil lípu jako památku na to, co on sám za ty roky zasel nebo pro co se stal nástrojem. Jak řekl, při každé příští návštěvě Vesmíru se zajde podívat, jak strom prospívá. “Sobota byla pro mě dnem vděčnosti. Děkoval jsem všem svým spolupracovníkům, jen týmáků tu za domu mého působení prošlo 63. Moje díky patří všem, kteří nám zajišťují technické věci, všem podporovatelům. Ale v první řadě Pánu Bohu. Jsem vděčný za všechny, kteří jsou ochotní dělat něco pro druhé, darovat tak kus sebe. A po tom toužím, aby ti, co tu nyní budou po mně, také dostáli prvotnímu úmyslu arcibiskupa Karla Otčenáška, aby byl Vesmír nadále místem, kde mladí potkají Pána Boha a někoho, kdo na ně bude mít čas,“ podělil se o své myšlenky P. Tomáš Hoffmann.
