Přijďte na vánoční mši svatou do katedrály Svatého Ducha včas...
Vigilie ze Slavnosti Narození Páně letos v jiném čase, již ve 22 hod.
Prosíme, šiřte tuto informaci na veřejnosti, aby ti, kteří byli zvyklí přicházet na 23. hodinu, nepřišli pozdě...
Štědrým večerem končí advent. Doba vánoční začíná Slavností narození Páně, tj. Boží hod vánoční a to je vlastní den oslavy narození Ježíše Krista.
Důležité místo má půlnoční mše z 24. na 25. prosince, kterou charakterizuje především čtení z evangelia o Kristově narození v Betlémě (Lk 2,1-14), které končí zpěvem andělů "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení." Proto i v tento den má hymnus Gloria (Sláva na výsostech Bohu) při mši speciální zabarvení. Starozákonní čtení (Iz 9,1-3, 5-6) zvěstuje mesiánskou naději, jež se v tento den naplnila: "Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo... Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: 'Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.'" Zpěv před evangeliem jásavě zvěstuje "velikou radost: Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán".
Liturgické slavení Kristova narození začalo asi ve 3. století n.l. a tato oslava v Římě je údajně poprvé doložena r. 336. O historičnosti narození není pochyb, vedle evangelistů o ní píší starověcí dějepisci židovští i pohanští (Josef Flávius, Tacitus aj.). Dějepisná fakta však nejsou tím podstatným. Křesťanská oslava narození má být především připomínáním Boží lásky a cesty pro naši spásu, a proto projevem naší velké vděčnosti a otevření se Bohu.
Betlémská událost je ztvárněná stavbou „jesliček“. Je to tradice, která má sloužit k rozjímání a pochází od sv. Františka z Assisi, který poprvé vystavěl "Betlém" v roce 1223.