Pátek po 5. neděli postní

Audioverze

Jan 10,31-42

Židé brali kameny, aby Ježíše kamenovali. Ježíš jim na to řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“ Židé mu odpověděli: „Pro dobrý skutek tě nechceme kamenovat, ale pro rouhání: ty jsi jen člověk, a děláš ze sebe Boha.“ Na to jim Ježíš řekl: „Ve vašem Zákoně je přece psáno: ‚Já jsem řekl: Jste bohové.‘ Jestliže nazval bohy ty, kterým se dostalo Božího slova – a Písmo nemůže být zrušeno – můžete vy říkat o tom, kterého Otec posvětil a poslal na svět, že se rouhá, protože jsem řekl: ‚Jsem Syn Boží‘? Nekonám-li skutky svého Otce, nevěřte mi. Jestliže však je konám a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a (konečně) pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ Znovu by se ho byli rádi zmocnili, ale on jim unikl. Zase odešel za Jordán na to místo, kde dříve křtíval Jan, a tam zůstal. Přišlo k němu mnoho lidí. Říkali: „Jan sice neudělal žádné znamení, ale všechno, co Jan řekl o něm, bylo pravda.“ A mnoho jich tam v něho uvěřilo.

Vzpomeňme na poselství, které nám apoštol Jan zanechal na konci čtvrtého evangelia: „To je ten učedník, který o tom všem vydává svědectví a to všechno zaznamenal – a víme, že jeho svědectví je pravdivé“ (Jan 21,24). Celý předchozí příběh je shrnut jako „svědectví“ plné vděčnosti a úžasu ze strany učedníka, který nikdy neříká své jméno, ale označuje se jako „učedník, kterého Ježíš miloval“. Toto oslovení odráží vztah: není to jméno jednotlivce, ale svědectví o osobním vztahu s Kristem. To je to, na čem Janovi opravdu záleží: být učedníkem Pána a cítit se být jím milován. Chápeme tedy, že křesťanské svědectví je plodem vztahu víry a lásky k Ježíši, v němž nacházíme spásu svého života. To, co píše apoštol Jan, platí i pro vás, milí mladí lidé. Kristus vás zve, abyste ho následovali a seděli vedle něj, abyste naslouchali jeho srdci a zblízka sdíleli jeho život. Každý z vás je pro něj „milovaným učedníkem“ a z této lásky pramení radost z vydávání svědectví. 

Poselství Svatého otce Lva XIV. k 40. Světovému dni mládeže 2025

Bože, ty znáš naši křehkost a víš, jak jsme se dostali do područí hříchů; smiluj se nad námi a odpusť nám naše provinění, abychom byli zbaveni pout, která nás tíží. Prosíme o to skrze tvého Syna…

(Vstupní modlitba)