Narodil se 3. března 1912 v Klanečné, malé vesnici u Havlíčkova Brodu, jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Po absolvování havlíčkobrodského gymnázia vstoupil v roce 1934 do noviciátu v želivském klášteře, kde později složil slavné sliby a přijal kněžské svěcení. Ve svých necelých 36 letech byl zvolen 49. želivským opatem. Funkci opata však mohl vykonávat pouze 2 roky. 4. dubna 1950 vynesl státní soud v Praze rozsudky nad deseti čelnými představiteli katolické církve. Byli odsouzeni v zinscenovaném procesu. Našemu opatu Vítovi byl vyměřen nespravedlivý trest odnětí svobody na 20 let a 10 let ztráty občanských práv. Po více než desetiletí těžkého žaláře na Pankráci, ve Valdicích, Mírově a Leopoldově byl v roku 1960 propuštěn na amnestii s podlomeným zdravím. Až na krátké období po roce 1968 nesměl působit jako kněz a pracoval jako topič a archivář v Havlíčkově Brodě, pod stálým dozorem státní bezpečnosti. V církvi působil tajně. Do kláštera v Želivě, kde do té doby fungovala psychiatrická léčebna, se mohl s konventem vrátit až v roce 1991. V srpnu téhož roku proběhlo slavnostní znovuzahájení činosti premonstrátů v Želivě. Díky jeho činnosti se klášter brzy stal jedním z českých duchovních center. Můj předchůdce přivedl do Želiva konvent početnější, než jaký jej musel v padesátých letech nedobrovolně opustit.
V roce 1990 mu byl udělen čestný doktorát humanitních věd na Universitě v De Pere v USA. V roce 1996 mu bylo uděleno nejvyšší státní vyznamnání – Řád T. G. Masaryka, za přínos k obraně lidských práv. Roku 1999 rezignoval ve svém pokročilém věku na svoji funkci. Jako dobrý pastýř svého stáda odešel ke svému Pánu 11. prosince 1999.
V sobotu 12. prosince 2009 v 10.30 hod. v Opatském chrámě narození Panny Marie v Želivě bude za zesnulého opata Víta, mého ctihodného předchůdce, odsloužena mše svatá. Srdečně vás spolu s celým konventem Kanonie premonstrátů v Želivě zvu na společné setkání, kde si na opata Víta společně vzpomeneme.
+ J.M. Bronislav Ignác Kramár, O.Praem.
Další zprávy
