Zemřel P. Miloslav Fiala O. Praem

Pocházel z královéhradecké diecéze, kam se rád vracel, např. při spolupráci s Diecézním centrem pro seniory.

Miloslav Fiala (nar. 1928) vystudoval gymnázium v Kutné Hoře a Vysokou školu obchodní v Praze.Po absolvování základní vojenské služby se věnoval různým civilním zaměstnáním, během nichž tajně vstoupil do Řádu premonstrátských řeholních kanovníků a od Bohumila Víta Tajovského získal nižší svěcení. V roce 1958 podal přihlášku ke studiu na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu, po výslechu StB ji však vzal zpět, teprve po uvolnění poměrů vstoupil koncem šedesátých let do kněžského semináře. 

V době sovětské invaze v roce 1968 se nacházel u premonstrátů v Rakousku, avšak nakonec se rozhodl neemigrovat, a to i pod vlivem výzvy kardinála Berana, který upozorňoval, že církev ve vlasti bude potřebovat statečné lidi. Po kněžském svěcení, které obdržel 21. prosince 1971, působil v duchovní správě v Hradci Králové až do roku 1974, kdy mu byl odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Nadále tedy pracoval jako skladník a zásobovač při výstavbě pražského metra.

Po sametové revoluci se od 1. ledna 1990 stal redaktorem náboženských pořadů Československého rozhlasu (později Českého rozhlasu); výběr z jeho úvah, vysílaných pod názvem Cestou naděje a víry od roku 1994 každou neděli ráno na rozhlasové stanici Regina, vyšel knižně ve dvou svazcích. Od 1. ledna 1991 byl současně tiskovým mluvčím Československé biskupské konference a ředitelem jejího tiskového střediska, které založil. Po rozpadu Československa pokračoval jako tiskový mluvčí České biskupské konference, a to až do roku 1996, a do roku 1998 rovněž jako ředitel tiskového střediska ČBK. 

Od roku 1997 do 25. února 2004 byl prezidentem Arcidiecézní charity Praha a od ledna 1999 do konce roku 2006 prezidentem Sdružení Česká katolická charita. Za mimořádnou činnost v oblasti charitativní práce mu byl udělen řád sv. Cyrila a Metoděje. V roce 2022 mu prezident ČR Miloš Zeman udělil Medaili za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury. 

Více o životě P. Fialy naleznete na webu Paměti národa.