Biskup Jan Vokál bude celebrovat bohoslužbu v rodišti sv. Vojtěcha.
Svatovojtěšská pouť 2022
23.4. 2022, kostel sv. Vojtěcha, Libice nad Cidlinou
Program začíná již v 9 hod. adorací, modlitbou a příležitostí ke svátosti smíření. Poutní mši svatou pak v 10 hod. bude celebrovat Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký.
Po bohoslužbě půjdou účastníci pouti společnou cestou k místu bývalého Slavníkovského hradiště, kde se společně pomodlí. S Libicí nad Cidlinou je možné se duchovně spojit i každou poslední sobotu v měsíci, od dubna do prosince, při Svatovojtěšské novéně za nová kněžská a řeholní povolání. V kostele sv. Vojtěcha v tyto soboty budou probíhat od 9.30 hod. adorace, svátostné požehnání v 10 hod. bohoslužba za nová povolání k duchovnímu stavu.
---------------------------------------------------------------
Tradice svatovojtěšských poutí sahá v Libici nad Cidlinou do daleké minulosti. Během uplynulých desetiletí prošla tato dříve církevní, dnes do značné míry světská slavnost, mnoha proměnami. Jak už její název napovídá, je spojena s úctou k jednomu z českých patronů, druhému českému biskupovi sv. Vojtěchovi, pocházejícímu z rodu Slavníkovců.
Podle starých legend se tento muž měl v Libici narodit, přímý důkaz o tom ale není. V každém případě zde prožil dětství, potom odešel studovat na prestižní církevní školu do Magdeburku.
Krátce po návratu byl jmenován pražským biskupem. Ovšem v polopohanských Čechách to neměl vůbec lehké. Odešel ze země a pobýval nějaký čas v římském benediktinském klášteře. Na příkaz papeže se vrátil a založil v Praze - Břevnově první benediktinský klášter. Ale v nepříliš přátelském prostředí dlouho nevydržel, raději se proto vydal šířit křesťanství mezi pohanské Prusy, tedy do dnešního severního Polska. Tady 23. dubna 997 našel mučednickou smrt. Jeho velký přítel a ctitel polský panovník Boleslav Chrabrý dal jeho ostatky pochovat ve svém sídelním městě Hnězdně a u jeho hrobu došlo k založení arcibiskupství. Vojtěch se dočkal svatořečení a jeho ostatky se díky vítěznému tažení českého knížete Břetislava do Polska dostaly do chrámu sv. Víta v Praze.
Po Čechách se k jednomu ze zemských patronů začala šířit oddanost a úcta, stavěly se kostely nebo kaple. Na jeho paměť se v Libici začaly pořádat slavné poutě, na které každoročně přicházeli, vlastně putovali lidé i z dalekého okolí.
Několik zpráv o prvních libických poutích se dochovalo z 19. století a jedna z fotografií ze začátku 20. století dokládá, že libická náves byla zaplněna mnoha lidmi mířícími ke světcovu kostelu. Účastníci poutí nezapomínali ani na své blízké, kteří se nemohli těchto slavností účastnit. Kupovali svaté obrázky, ale i jiné památeční předměty převážně s církevní tématikou.
