Skončila národní pouť České republiky v Římě

V neděli 30. března vyvrcholila národní pouť do Říma slavnostními bohoslužbami v bazilice Panny Marie Větší. Kvůli velkému počtu poutníků se v této mariánské svatyni konaly dvě mše svaté. Duchovní tečkou za celým poutním týdnem byla modlitba u obrazu Salus Populi Romani a vyprošování ochrany Matky Boží pro celý národ.

Poslední den národní pouti do Říma vyvrcholil v neděli 30. března v bazilice Santa Maria Maggiore – jedné ze čtyř papežských bazilik a největším mariánském chrámu v Římě. Z důvodu vysokého počtu poutníků se zde uskutečnily dvě bohoslužby, které byly duchovním završením celé pouti..

První mši svatou ve 13:30 celebroval královéhradecký biskup Jan Vokál, kazatelem byl pomocný biskup královéhradecký Prokop Brož. „Jsme tu v Římě obklopeni nádhernými stavbami, což by nemělo zadusit, ale naopak probudit Ducha, který je v nás stále přítomný,“ uvedl ve své homilii. Reflektoval také na dnešní evangelium o marnotratném synovi, které ukazuje především na veliké Boží milosrdenství, které se dokáže dostat i do našich každodenních situací. Otec, který vystupuje v evangelijním úryvku, dokáže spojit staršího i mladšího syna, což je i výzva pro nás, abychom se také naučili naslouchat jeden druhému. 

Modlitbu na konci bohoslužby před mariánskou ikonou Salus Populi Romani vedl brněnský biskup Pavel Konzbul.

Druhá bohoslužba následovala v 15:00 a jejím hlavním celebrantem byl pražský arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK, homilii pronesl ostravsko-opavský biskup Martin David, který připomněl, že návrat z pouti by měl být návratem plným naděje. „Naděje, kterou je sám Bůh, milující Otec.“ Povzbudil dále poutníky, aby si z Říma neodváželi jen suvenýry, ale především jistotu, že Boží milosrdenství předčí každou naši naději. Vybídl je také, aby se sami stávali nositeli naděje – skrze odpuštění, smíření a novou ochotu podat druhému ruku. 

Závěrečnou modlitbu před mariánským obrazem vedl pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer. Tuto mši svatou živě přenášela Televize Noe, což umožnilo účast i těm, kdo do Říma nemohli přijet osobně.