Schönstattská národní pouť s biskupem Janem Vokálem

Schönstattské hnutí vzniklo v roce 1914 v Schönstattě v Německu. Zakladatel P. Josef Kentenich tam v malé kapličce spolu se svými žáky bohoslovci uzavřel úmluvu lásky s Pannou Marií.

Úmluva lásky je schönstattské zasvěcení Marii jako Matce Třikrát Obdivuhodné, Vitězné Královně Schönstattské. Každý člen schönstattského hnutí se dává P. Marii zcela k dispozici, jako její nástroj, a na oplátku očekává, že se ho Maria ujme jako jeho Vychovatelka a pomůže mu ke svatosti. 

Schönstattské hnutí se od té doby rozrostlo do mnoho větví, které spolu tvoří jednu velkou rodinu: Středem hnutí jsou sekulární instituty - jejich členové žijí podle evangelijních rad (chudoby, čistoty a poslušnosti), ale žijí ve světě, často jen v malých komunitách nebo jednotlivě. P. Kentenich založil šest takových institutů: institut Mariiných sester, Mariiných bratří, diecézních kněží, Paní ze Schönstattu, Schönstatt Patres a institut rodin.

Dále, jako volnější společenství bez právních závazků vůči hnutí i církvi, patří do hnutí apoštolské svazy - v ČR funguje svaz žen, svaz rodin a svaz diecézních kněží.  

Úplně volná společenství jsou potom apoštolské ligy - jejich členové se snaží žít podle schönstattské spirituality, ale není zde ani závazek se scházet - v ČR existuje liga maminek, rodin, žen, mužů, diecézních kněží a dívčí a mužské mládeže.

Všechny tyto skupiny jsou na sobě oraganizačně i právně nezávislé. Pro koordinaci společných aktivit a projektů slouží tzv. centrála schönstattského hnutí, které předsedá vedoucí hnutí - obvykle kněz.