Rozhodně stojí za spatření.
Kopie Turínského plátna, do kterého byl podle církve zabalen Kristus, když jej sňali z kříže, byla objevena v broumovském klášteře před čtvrtstoletím, 17. ledna 1999. Rozměry broumovské kopie jsou téměř shodné s italským originálem, který má 4, 36 metru na délku a 1, 1 metru na šířku. Na plátně je vidět postava o výšce 170 až 180 centimetrů z přední a zadní strany. Vzhledem k tomu, že v klášteře nejsou vhodné podmínky pro její skladování, byla pořízena její kopie, která je v klášteře vystavená a je stále velkým lákadlem pro návštěvníky Broumovska.
Kopii Turínského plátna objevili za zlaceným štukovým věncem s nápisem SANCTA SINDON v dřevěné schránce v klášterním kostele svatého Vojtěcha. Z průvodní listiny vyplývá, že plátno daroval v roce 1651 turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatu u svatého Mikuláše na Starém Městě pražském, pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten plátno za svého života daroval broumovskému klášteru. Vlastníkem historické kopie je Broumovské opatství.
Vzácný artefakt je nyní v břevnovském klášteře v Praze, odkud bude převezen do depozitáře Umělecko-průmyslového muzea (UPM) v Praze, kde ho budou zkoumat památkáři. "Po poradě se zástupci Národního památkového ústavu bylo dohodnuto, že stávající expozice není pro plátno vhodná, proto byla v roce 2017 pořízena kopie, která bude nadále v broumovském klášteře vystavená," řekl nedávno ČTK Vojtěch Marek Malina z benediktinského arciopatství. Historická kopie Turínského plátna bude uložena v depozitáři UPM, kde bude mít odpovídající zajištění z pohledu bezpečnosti a požární ochrany. V nejbližších letech se tak do Broumova kvůli nevhodným podmínkám ke skladování nevrátí. "V muzeu bude přístupná odborné veřejnosti. Pokud v budoucnu dojde k úpravě nebo výstavbě nových prostor vhodných pro výstavu kopie, bude možné ji opět zpřístupnit veřejnosti," řekl Malina.
Na světě existuje asi 40 kopií plátna, broumovský exemplář patří mezi nejzdařilejší. Pochází z roku 1651 a jde o jedinou historickou kopii Turínského plátna severně od Alp. Od roku 2012 je plátno kulturní památkou.
Benediktinský klášter vznikl v Broumově ve 14. století. Barokní podoba z 18. století je dílem Kiliána Ignáze Dienzenhofera. Broumovský klášter neboli Benediktinské opatství sv. Václava je národní kulturní památkou a tvoří dominantu města. V roce 1990 dostali budovy v restituci zpět břevnovští benediktini a v roce 2014 prošel areál rozsáhlou revitalizací. V současnosti v klášteře žádný příslušník benediktinského řádu nežije. Klášter je otevřen celoročně a nabízí jak tradiční, tak speciální prohlídky a posezení v klášterní kavárně či služby restaurace. V klášteře působí nezisková organizace Agentura pro rozvoj Broumovska spolu se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov, které pořádá kulturní, vzdělávací a společenský program. Loni klášter navštívilo téměř 24. 000 lidí.
