Po dvouleté rekonstrukci uvedl biskup Jan Vokál, v neděli 30. 5., do života komunitní dům pojmenovaný po sr. Elišce Pretschnerové, který se nachází v Hoješíně u Seče.
Původně rokokový lovecký zámeček koupila Kongregace Školských sester sv. Františka roku 1958. Objekt byl sice značně zchátralý, ale Kongregace ho potřebovala pro sestry důchodkyně, které nesměly zůstávat v domech, kde dříve pracovaly. Tehdy byla provinční představenou sestra Eliška Pretschnerová. Ta ho s pomocí sester a dobrovolníků přebudovala na Charitní domov pro řeholní sestry. Sestra Eliška je velkou osobností našeho společenství. Obětavě zastávala službu provinciální představené, později vedla Kongregaci 12 let jako generální představená. Šířila také myšlenky pokoncilní obnovy Církve v naší zemi, vnášela do společnosti hodnoty osobních, žitých vztahů a úcty mezi lidmi a lásku ke stvoření. Vždy byla otevřená pro rodiny a mladé, kteří k nim jezdívali.
"Hoješín sestra Eliška milovala, prožila zde poslední roky svého života a zde také zemřela. Dnes je v naší diecézi veden proces jejího blahořečení. Proto jsme se rozhodly náš klášter po sestře Elišce pojmenovat. Myšlenka péče o rodiny Hoješín provází i nadále. Po skončení činnosti Charitního domova v roce 2005 se ukázalo, že Hoješín je ideálním místem pro rodinné, farní dovolené, tábory. Svým ústraním a tichem zve k exerciciím a pobytům v samotě. Právě zájem o pobyty zde nás vedl k rozhodnutí zámek zrekonstruovat a nabídnout lidem ještě širší využití. Chystáme duchovní obnovy pro rodiny, děti a mládež. A jsme otevřené pro každého, kdo by chtěl přijet a duchovně načerpat, pobýt s námi. V parku chystáme 4 cesty s QR kody s různým zaměřením. Mnozí hosté se k nám vracejí i jako brigádníci a zažíváme silné chvíle při společné práci, stolování a modlitbě“, říká o smyslu duchovního místa sestra Gratia.
Momentálně žije na Hoješíně komunita tří sester. Snaží se naplňovat svoje charisma: být důvěrně spojený s Bohem uprostřed apoštolské i jakékoliv jiné práce, odpovídat na znamení doby a potřeby Církve, vychovávat vším, co děláme, pro celkový rozvoj člověka, ve františkánské prostotě a úctě ke stvoření.