Postní zamyšlení na každý den doby postní.
Úryvek z Bible
Mt 18,21–35
Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale (třeba) sedmdesátsedmkrát. Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést vyúčtování se svými služebníky. A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. Protože (dlužník) neměl čím zaplatit, pán rozkázal prodat ho i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: »Měj se mnou strpení, a všechno ti zaplatím!« A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a dluh mu odpustil.
Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel: »Zaplať, co jsi dlužen!« Jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: »Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!« On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili. Šli a všechno to pověděli svému pánovi.
Tu si ho pán zavolal a řekl mu: »Služebníku ničemný! Celý dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě prosil. Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?« A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh. Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte.“
Zamyšlení
Pravdou je, že není snadným úkolem přemoci hořké dědictví nespravedlností, nepřátelství a nedůvěry, které za sebou zanechal konflikt. Toho lze dosáhnout jen překonáváním zla dobrem (srov. Řím 12,21) a pěstováním těch ctností, které podporují smíření, solidaritu a pokoj.
Tak lidé, kteří ve svých srdcích živí dobro, zjišťují, že toto dobro vede k pokojnému svědomí a k hluboké radosti, a to i uprostřed nesnází a nepochopení. I když jsou tupeni, jejich dobrota nikdy neumdlévá, ale ukazuje svou sílu tím, že se odmítají mstít.
Každý z nás by si měl uvědomit, že i nešetrný soud, který chovám ve svém srdci o svém bratru nebo sestře, otevřená rána, která nebyla nikdy uzdravena, urážka, která nebyla nikdy odpuštěna, zahořklost, která mě jen zraňuje – to vše jsou projevy boje, který v sobě vedu, malý ohýnek hluboko v mém srdci, který je třeba uhasit, aby se nerozrostl ve veliký požár.
(Fratelli tutti, 243)
Závěrečná modlitba
Prosíme tě, Bože, provázej nás svou milostí a pomáhej nám, abychom ti oddaně sloužili. Skrze tvého Syna…
(Vstupní modlitba)
Další zprávy
