Pátek po 5. neděli postní

Jan 10,31-42

Židé brali kameny, aby Ježíše kamenovali. Ježíš jim na to řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“ Židé mu odpověděli: „Pro dobrý skutek tě nechceme kamenovat, ale pro rouhání: ty jsi jen člověk, a děláš ze sebe Boha.“ Na to jim Ježíš řekl: „Ve vašem Zákoně je přece psáno: »Já jsem řekl: Jste bohové.« Jestliže nazval bohy ty, kterým se dostalo Božího slova  – a  Písmo nemůže být zrušeno – můžete vy říkat o tom, kterého Otec posvětil a  poslal na svět, že se rouhá, protože jsem řekl: »Jsem Syn Boží«? Nekonám-li skutky svého Otce, nevěřte mi. Jestliže však je konám a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a (konečně) pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ Znovu by se ho byli rádi zmocnili, ale on jim unikl. Zase odešel za Jordán na to místo, kde dříve křtíval Jan, a tam zůstal. Přišlo k němu mnoho lidí. Říkali: „Jan sice neudělal žádné znamení, ale všechno, co Jan řekl o něm, bylo pravda.“ A mnoho jich tam v něho uvěřilo.

Židé měli svoji představu o  tom, jaký by měl být Mesiáš, až přijde. Ježíš však jejich představu nenaplňoval. Realita pro ně byl prostě příliš neuvěřitelná, a tak dali přednost svým vycizelovaným představám a  Mesiáše nepoznali. Možná i Ty máš svou vycizelovanou představu o Bohu a o modlitbě…

Na lásku jsou potřeba dva. Vzpomínáš na Tvou první lásku, která nebyla opětována? Na ten pocit prázdnoty, zoufalství a  nenaplněnosti, kdy už nešlo ze Tvé strany udělat víc – a  tomu Tebou milovanému člověku to bylo úplně jedno (nebo možná vůbec nepoznal, že ho miluješ…)? Bůh se může třeba přetrhnout, ale pokud se Ty v  modlitbě neotevřeš Boží lásce, bude On na Lásku k Tobě úplně sám.

Jednou přijeli hasiči k požáru. Nejprve hasili vodou z nádrže v autě, ale ta záhy došla. Našli tedy hydrant a napojili hadici, aby doplnili nádrž. Nepodařilo se jim ale povolit kohout na hydrantu. Snažili se, zkoušeli to rukama, pak nářadím, ale kohout nepovolil. Nebyla voda a dům shořel. Modlitba je možná právě takovým kohoutem na potrubí, jímž proudí Boží láska do Tvé osobní nádrže. Boží láska hasí vše, co ve Tvém životě hoří. A nejen ve Tvém životě, ale i  životech lidí, s  nimiž se setkáváš. Buď hasičem pro ostatní. Možná je Tvůj kohout zarezlý a utažený a bude pro Tebe těžké s ním hnout. Řekni to Bohu a říkej Mu to stále a pořád, dokud kohout nepovolí.

Modli se často a neustávej. Jen tak udržíš kohout otevřený. Přestaň se modlit a kohout se zavře a zarezne. A Ty a Bůh, oba budete sami… A Bůh na Tebe bude opět čekat, až zavoláš, že ve Tvém životě hoří a honem rychle teď hned potřebuješ hasit. Modli se často a neustávej, pokud chceš žít život v Bohu a být dobrý hasič i pro ostatní. Modli se často a neustávej, pokud chceš žít život v Bohu. Modli se často a neustávej. Modli se často. Modli se.

Robert Vlk

×××

Bože, ty znáš naši křehkost a víš, jak jsme se dostali do područí hříchů; smiluj se nad námi a  odpusť nám naše provinění, abychom byli zbaveni pout, která nás tíží. Prosíme o to skrze tvého Syna… (Vstupní modlitba)