Papež Lev XIV. ve svém vánočním poselství Urbi et Orbi důrazně vyzval k míru ve světě zmítaném válkami a násilím.
Svatý otec se 25. prosince modlil za „spravedlnost, mír a stabilitu v Libanonu, Palestině, Izraeli a Sýrii“ a vyzval k obnovení naděje v mír zakořeněný ve spravedlnosti. Zvláštní pozornost věnoval Ukrajině, kde prosil, aby „utichl rachot zbraní“, a vyzval všechny zúčastněné, s podporou mezinárodního společenství, k upřímnému, přímému a respektujícímu dialogu.
Vyjádřil blízkost obětem válek a násilí v Súdánu, Mali, Burkině Faso a Demokratické republice Kongo, stejně jako všem, kdo trpí v důsledku nespravedlnosti, politické nestability, náboženského pronásledování a terorismu.
Modlil se rovněž za Haiti, aby se země vydala cestou míru a smíření, a za Myanmar, zejména s ohledem na mladou generaci, která potřebuje naději a budoucnost. V souvislosti s Latinskou Amerikou vyzval politické představitele, aby dali přednost dialogu před ideologickými a stranickými spory.
Papež ve svém vůbec prvním poselství městu a světu také prosil o obnovení „starobylého přátelství“ mezi Thajskem a Kambodžou a svěřil Bohu národy jižní Asie a Oceánie, které byly těžce zasaženy přírodními katastrofami. Zároveň vyzval k obnovenému úsilí pomáhat trpícím.
Na pozadí těchto konfliktů připomněl Lev XIV. hluboký smysl Vánoc: „Dnes k nám z nebe sestoupil pravý mír.“ S odkazem na svatého Lva Velikého zdůraznil, že „narození Páně je narozením míru“.
Při rozjímání o narození Krista připomněl, že Ježíš se narodil ve chlévě, protože pro něj nebylo místo v zájezdním domě. Syn Boží, skrze něhož bylo všechno stvořeno, nebyl přijat. „Z lásky,“ řekl papež, „přijal chudobu a odmítnutí a ztotožnil se s těmi, kdo jsou odstrkováni a vylučováni.“
Už v Ježíšově narození podle papeže „zahlédneme zásadní rozhodnutí, které provázelo celý jeho život: nenechat nás pod tíhou hříchu, ale vzít ji na sebe za nás“. Zároveň připomněl, že mír vyžaduje i lidskou spolupráci. Citoval svatého Augustina: „Bůh, který nás stvořil bez nás, nás bez nás nespasí,“ a dodal, že „odpovědnost je jistou cestou k míru“.
Na závěr, v souvislosti s blížícím se uzavřením Jubilejního roku a svatých bran, nabídl papež poselství naděje: „Kristus, naše naděje, zůstává s námi vždy.“ Připomněl, že on sám je „dveřmi, které jsou stále otevřené“ – přichází ne proto, aby odsuzoval, ale aby zachraňoval.
Zdroj: Vatican News, anglická sekce
Další zprávy
