P. Miloslav Fiala slaví 97. narozeniny

Malín, dnes součást Kutné Hory, se proslavil hlavně díky vynikajícímu křenu, dočtete se v každé encyklopedii. Znalí vědí, že Malín je rodištěm oblíbeného kněze Ing. Miloslava Michaela Fialy, OPraem. Ještě znalejší si s láskou a úctou připomínají, že 28. srpna završil 97 let svého života. Úctyhodné, krásné jubileum. Když jsem s P. Miloslavem Fialou před časem vzpomínala na roky prožité v duchu Kristově přišla řeč i na jeho kněžství.

„Kněz dnes žije a působí ve společnosti, která je nevěřící a ani v nejbližší budoucnosti se situace příliš nezmění,“ odpověděl mně a pokračoval. „Vyžaduje věřící, kteří jsou upevněni ve víře. Nejde pouze o uznání určitých výroků o víře, ale aby lidé uznávali plně Boha a ve své farnosti byli aktivní. Svátosti se stávají prázdnými rituály, osobní modlitba je slabá a z hříchů se stávají pouhé slabosti. Bůh není základem a sama církev ztratila ve společnosti své důrazy. Situace je nanejvýš napjatá, a proto je v této krizové situaci na místě otázka: Kdo jsem, má smysl to, co konám? A dále se ptám, kdo jsem jako kněz a jaká budoucnost čeká mě, jaký je cíl mé služby, když ubývá věřících a přibývá lhostejnosti. Musíme žít nasloucháním evangelia a v odvaze dál hlásat Boží slovo. Ježíš učí Petra, aby byl odvážný, ale odvaha je vždycky spjatá s vizí. Buď máme odvahu, nebo se necháme odradit okolní lhostejností. Největším nepřítelem odvahy je duchovní lenost. Je to jedna z hlavních neřestí, která člověka postupně obere o naději, a nakonec přivede k zoufalství a beznaději jako svému cíli. Nejzávaznějším důsledkem duchovní lenosti je výsměch a průměrnost. Duchovní lenost nám brání čelit situacím, proti kterým jsme zdánlivě bezmocní, takže žijeme podle okolností. Realita nebude nikdy dobrá, když ji budeme jen trpně snášet. Zaslíbená země se stala zaslíbenou teprve po dobytí, jinak se stane buď pouhou iluzí, nebo noční můrou. Ježíš všechny shromáždil, aby ho viděli vzkříšeného a klaněli se mu, ale někteří pochybovali. Abychom jako kněží překonali všechny pochybnosti, je třeba začít jednat a zmizí všechen strach. Jako kněží máme lidem přinášet naději a oživovat svou službou touhu po nebeských dobrech, abychom tak vlévali do celého světa radost a pokoj našeho Vykupitele, jak nám radí modlitba jubilejního roku 2025.“

S pěstováním slavného malínského křenu je spojená pro řadu z nás nepředstavitelná dřina. Výsledkem je chuť sice zpočátku štiplavá, ale posléze sládnoucí. Stejně jako moudrá slova P. Miloslava Fialy, srpnového jubilanta.