V celostátním hlasování vyhrála alej vedoucí ke klášteru Hora Matky Boží u Králík.
Královnou alejí za celou Českou republiku, tedy nejoblíbenější alejí za rok 2023, se stala alej vedoucí ke klášteru Hora Matky Boží v Dolní Hedči (Králíky) v Pardubickém kraji. Poutní Křížová cesta vede lipovou alejí přímo z okraje města Králíky vzhůru prudce do kopce. Součástí aleje je osm barokních šestibokých kaplí. Alej byla vysázena roku 1705.
“Srdečně gratuluji všem vítězným alejím a těm, kteří je nominovali. Dík patří všem, kteří alejím poslali 9782 hlasů. Podívejte se v galerii na tu pestrou alejovou sešlost. Mladé stromky vysázené v obcích jsou závazkem pro další péči, ale také místem pro setkávání místních obyvatel. Stromy lemující naše krajské silnice zpříjemňují cestování a jsou součástí živé sítě v krajině. Historická stromořadí udržují paměť krajiny. Jsou zároveň tím nejcennějším, čím stromy mohou být, biotopy pro stovky živočichů. Stromořadí, která jen těžce hledají místo k životu, jsou ta městská. Naštěstí za mnohá z nich bojují lidé, pro které jsou ulice místem k životu. Přijďte s námi oslavit vítěznou alej roku 2023, a vlastně všechny aleje, na slavnost, která bude tentokrát v Králíkách“, říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová.
Mariánské poutní místo Hora Matky Boží se nachází nad městem Králíky nedaleko státní hranice s Polskem, pod Kralickým Sněžníkem. První zmínka o dnes pětitisícovém městě Králíky se váže k roku 1367.
Nad městem na hoře o výšce 760 m n. m., která se dříve nazývala „Lysá Hora“, králický rodák Tobias Jan Becker, svatovítský kanovník, a později královéhradecký biskup, založil monumentální poutní komplex. Založení tohoto místa, bylo splněním slibu, který složil, když byl ještě malým chlapcem. V době třicetileté války přicházely na horu děti z Králík a okolí, tvořily procesí, modlily se a zpívaly mariánské písně.
Poutní komplex se začal stavět roku 1696, ale podle některých svědectví již zde dříve stávala svatyně. Lidé na stavbě pracovali velmi obětavě, nosili cihly a kameny a všechny práce vykonávali ručně, bez nároku na peněžní odměnu. Za čtyři roky 21. 8. 1700 byl kostel posvěcen a na hlavním oltáři umístěn Milostný obraz Panny Marie Sněžné. Od té doby se hora začala nazývat „Hora Matky Boží“, jak ji nazval zakladatel Tobias Jan Becker.
V kostele na hlavním oltáři je Milostný obraz Panny Marie Sněžné, který je srdcem tohoto poutního místa a předmětem velké úcty. Dříve než byl darován tomuto poutnímu místu, byl jeho vlastníkem Tobias Jan Becker, který jej dostal jako student od hraběnky Putzardové ze Slatiňan u Chrudimi, v době, kdy byl vychovatelem jejích vnuků. Uviděl u ní obraz, který byl kopií malby z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě. Ten ho natolik fascinoval, že se ze všech sil snažil ho získat. Hraběnka ze začátku odmítala mu jej darovat, ale nakonec mu jej s těžkým srdcem věnovala. Tobias měl obraz s sebou všude, kde jako kněz působil a nabádal lidi, aby se modlili a ctili jej. Později, když obraz věnoval na Horu Matky Boží, byl dodatečně ozdoben stříbrnou tunikou, perlami a zlatým řetízkem.