Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

Litomyšlští piaristé na druhou


Z diecéze
Datum:

Výstava a nová kniha mapuje působení členů litomyšlské komunity Řádu zbožných škol.

 Výstava Piaristé v Litomyšli

V termínu 27. říjen 2024 – 21. duben 2025.

Výstava k 380. výročí zahájení školského působení piaristů v Litomyšli, která vznikla společnými silami pracovníků Regionálního muzea v Litomyšli a Městské galerie Litomyšl, představí dějiny a působení místní komunity řádu zbožných škol.

Piaristé v Litomyšli provozovali jedno z nejstarších, největších a nejvýznamnějších gymnázií v Českém království a učinili z ní důležité vzdělávací centrum našich zemí. Jejich litomyšlskými školami (tedy nejen gymnáziem, ale i elementární školou a filozofickým ústavem) prošlo široké spektrum absolventů, kteří zanechali hlubokou stopu v soudobém politickém, kulturním i společenském životě (Smetana, Klácel, Brauner, Šembera, Purkyně a řada dalších). V první polovině 19. století zde vedli veřejný filozofický ústav, který byl mezičlánkem mezi studiem na gymnáziích a vysokých školách. Tento ústav, dnes známý především z Jiráskovy Filosofské historie, se těšil velké vážnosti a působila na něm celá řada učenců evropského rozměru.

Vedle dějinné linie předestře výstava také tematické celky zaměřené mj. na architekturu piaristických staveb a jejich výtvarnou výzdobu. Představí také významné osobnosti, jimiž byli např. rektoři koleje Florus Stašek (1782–1862), autor jedněch z prvních daguerrotypií v Čechách, či František Ambrož Stříteský (1912–1989), poslední litomyšlský rektor, odsouzený v roce 1950 Státním soudem za velezradu na 25 let vězení.

Vernisáž výstavy, nad níž převzali záštitu Ministerstvo kultury České republiky, náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a starosta města Litomyšl Daniel Brýdl, se uskuteční v sobotu 26. října v 15 hodin.

 

Nová kniha Piaristé v Litomyšli

Publikace obsahuje dvanáct studií, které komplexně pojednávají o působení členů litomyšlské komunity řádu zbožných škol. Představuje dějiny piaristické koleje od jejího vzniku do současnosti, seznamuje s architekturou piaristických staveb, jejich malířskou a sochařskou výzdobou, piaristickým školským systémem, náboženským životem, řádovou hudbou či školním divadlem a přibližuje dvě velké postavy litomyšlské koleje 19. a 20. století.

Kapitoly:

Milan Skřivánek – Martin Boštík, Z dějin piaristické koleje a piaristických škol v Litomyšli

Veronika Cinková – Eliška Seifertová Racková, Architektura a stavebně historický vývoj areálu piaristických budov v Litomyšli

Petr Arijčuk, Nejen Rotter a Leicher. K účasti brněnských a vídeňských malířů na výzdobách oltářů piaristického kostela v Litomyšli

Martin Pavlíček, Hlavní oltář piaristického kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli

Martin Pavlíček, Braun v Litomyšli a sochařovo dílo ve dvacátých letech 18. století

Petr Šámal, Malířka Amalie von Peter, Litomyšl a piaristé

Václav Bartůšek, Systém piaristických škol v Litomyšli a výuka na nich od založení koleje až po školské reformy Marie Terezie

Jiří Mikulec, Náboženská bratrstva doby baroka u piaristů (nejen) v Litomyšli

Kateřina Bobková-Valentová, Školské divadlo

Jiří Mikuláš, Piaristé a hudba v Litomyšli v letech 1770–1865

Martin Boštík, K životu a filozofickému dílu piaristického profesora Bonifáce Buzka

Martin Boštík, Životní osudy Františka Ambrože Stříteského, posledního rektora litomyšlské piaristické koleje a politického vězně padesátých let

Knihu graficky zpracoval Jiří Lammel. Vydaly ji Regionální muzeum v Litomyšli a Městská galerie Litomyšl. Prvních 33 číslovaných výtisků obsahuje signovanou serigrafii Jakuba Grece Koupání piaristů v Loučné.

Publikace bude veřejnosti představena na vernisáži stejnojmenné výstavy, která začne v hlavní budově Regionálního muzea v Litomyšli v sobotu 26. října v 15 hodin.






Další zprávy

Česko

Když se víra stane cestou

Konverze neboli obrácení není jen jednorázový moment, ale hluboký životní přelom.
Postní doba

2. neděli postní

Postní zamyšlení na každý den doby postní.
Z Vatikánu

Papež: Nemůže být ateistou, kdo hledá Boha s upřímným srdcem

...z odpovědi papeže Lva XIV. na dopis člověka, který se charakterizuje jako ateista, co miluje Boha.