Jabkancová pouť

Jednou z událostí, typických pro Českou Třebovou, je slavná Jabkancová pouť, na jejímž pořádání se vedle místní farnosti a místních divadelníků zásadní měrou podílí Spolek od svaté Kateřiny. Jeho spolková chalupa u rotundy sv. Kateřiny se v ten den přemění v pekárnu, kde vznikají nekonečné řady jabkanců – placek z brambor a tvarohu, maštěných máslem a sypaných cukrem, na které se stojí od brzkého rána fronty několik set metrů dlouhé. Zájem o toto jídlo je tak obrovský, že se mezi místními vedou pravidelné debaty o tom, zda by se měl omezit počet kusů na jednoho kupujícího, protože někteří nadšenci si domů odnášejí i 100 jabkanců.

Historie slavné Jabkancové pouti v České Třebové je hluboce zakořeněna v jejím malebném koutě zvaném U Kostelíčka. Právě tam stojí rotunda sv. Kateřiny, jediná dochovaná románská stavba ve východních Čechách. K ní směřovala již hluboko v minulosti velká procesí věřících. Tradice vypráví, že unavení a vyhladovělí poutníci potřebovali po dlouhé cestě a mši svaté posilnit. Místní hospodyně v okolních staveních pro ně proto chystaly prosté, ale neobyčejně vydatné a chutné jídlo, i dnes vyhlášené jabkance.

Tato církevní a lidová procesí ke sv. Kateřině se v České Třebové konala až do 30. let 20. stol., kdy byla přerušena válečnými událostmi. Zlom nastal v listopadu roku 1960. Skupina nadšených sousedů se rozhodla zašlou slávu obnovit. První novodobé pečení proběhlo skromně v chalupě u Häuslerů. Následující rok se přidala další stavení. Brambory se tehdy vařily ve velkém kotli přímo na zahradě a z čistě sousedského setkání se zrodila oficiální Jabkancová pouť, jejíž pořádání v roce 1981 převzal Spolek od svaté Kateřiny. Ten tradici, původní recepturu a jedinečnou atmosféru bez přerušení střeží dodnes. Pouť se koná každoročně listopadovou sobotu, nejbližší svátku sv. Kateřiny.

Výroba jabkanců je téměř alchymie. „Nehodí se každý typ brambor, my ty vhodné už máme vytipované. Nesmějí mít velký obsah vody, protože těsto je potom řídké a trhá se. Do těsta nepřijde žádná mouka. Jsou to jen uvařené brambory, osolené, které se po oloupání musejí zpracovat, dá se říct, až na gumovou hmotu. Mouka se používá jen na vál, když se rozvalují,“ vysvětluje Eva Motyčková, předsedkyně Spolku od sv. Kateřiny, která je u Jabkancové pouti od roku 1973.

Zpracovat obrovské množství surovin a zajistit celodenní výrobu jabkanců je možné jen díky sehranému a nadšenému týmu šedesáti lidí. „O půlnoci začnou kluci vařit více jak 10 q brambor, ve 4 h ráno nastupují děvčata na loupání a od 6 h ráno začínáme s výrobou,“ dodává Eva Motyčková s tím, že v 8 h pak začíná samotný prodej tisíců čerstvých, ještě teplých jabkanců.

Hlavní odpolední poutní program oficiálně zahajuje slavnostní ceremoniál, který uvádí purkmistr s policajtem v dobových kostýmech. Ti pouť otevírají tradičním provoláním: „Máme tady zase zimu a s ní svatou Kateřinu.“ A pak již na pódiu vystupují tzv. jabkancoví umělci – místní divadelníci a muzikanti, kteří baví diváky humornými scénkami, písničkami a skeči.

Duchovní osa pouti je stejně silná jako ta gastronomická a odehrává se přímo v prostorách starobylé rotundy, kde slavnostní mše svatá odkazuje na původní historický smysl celého setkávání. Dveře rotundy jsou po celý den otevřené veřejnosti. Návštěvníci si mohou památku prohlédnout s průvodcem a poslechnout si nové zpracování legendy o sv. Kateřině Alexandrijské. Lidé mají možnost v tichosti rozsvítit svíčku před oltářem za své blízké nebo využít schránku „Napište vzkaz Bohu“, kam lze vhodit papírek se svými osobními prosbami a modlitbami.

Letošní 65. Jabkancová pouť se v České Třebové uskuteční 14. 11. Bohoslužbu s růží pro každou ženu a dívku jménem Kateřina bude sloužit generální vikář Mons. Jan Paseka v 9 hod.

Video