Za uplynulými dvaceti lety se ohlédnul žirečský ředitel Domova sv. Josefa Dominik Melichar.
Když se ohlédnete za dvěma dekádami Domova, co bylo stěžejní záležitostí, která se podařila na začátku, v průběhu a v poslední době?
Na začátku všeho bylo stěžejní, že zakladatel Domova sv. Josefa a ředitel Oblastní charity Červený Kostelec ing. Miroslav Wajsar přijal nabídku kongregace Sester Nejsvětější svátosti, aby převzal zchátralý objekt bývalého domova důchodců s vizí vybudovat zde první a modelové zařízení poskytující komplexní péči nemocným roztroušenou sklerózou. Postupně se otevřely čtyři typy pobytů s kapacitou 42 lůžek a podařilo se nastavit částečné financování služeb. V poslední době pak zcela zásadně pomohl velký projekt na rozšíření kapacity, kdy bylo možné nabídnout služby většímu počtu potřebných, jednotlivá oddělení získala větší zázemí a areál byl dobudován i v rámci venkovních relaxačních ploch.
Je něco, co se naopak nepodařilo?
Prozatím se nám nepodařilo získat finance například na vybudování vstupního objektu a prodejního obchůdku pro Bylinkovou zahradu Josefa Camella a větší zázemí pro tvořivé dílny našich klientů.
Kolika klientům jste poskytli za 20 let domov s péčí?
Od začátku provozu Domova sv. Josefa jsme poskytli péči více než čtyřem tisícům nemocných roztroušenou mozkomíšní sklerózou jak na dlouhodobých, tak i krátkodobých rehabilitačních pobytech. Pokud bychom to měli přepočítat na lůžkodny, tedy kolik dnů strávili klienti v péči našich pracovníků přímé péče a terapeutů – bylo by to na 350 tis. dnů na lůžku.
Opravený areál je nepřehlédnutelný, jaké investice si již vyžádal?
Náš areál prošel již několika desítkami stavebních etap. Na žádnou z nich jsme si nemohli vydělat z našeho provozu, protože ani ten nemáme úplně finančně pokrytý a jsme zcela odkázáni na požehnání, štědrost a dlouholetou přízeň našich dárců. Rekonstrukční práce můžeme realizovat jen díky různým typům projektů, grantů a dotací. Snažíme se chopit každé takové příležitosti a za ty uplynulé dvě dekády to bude již v řádu několik set milionů proinvestovaných korun, které jsme čerpali díky dotačním příležitostem Evropských, Norských, Švýcarských fondů, národních a mnoha dalších zdrojů.
Co je nyní ve výhledu stavebně a co týkající se třeba ještě kvalitnější péče?
V současné době se zaměřujeme na podporu nemocných roztroušenou sklerózou v domácím prostředí a také jejich rodinných pečujících. Chceme tak zúročit zkušenosti, které jsme nabyli za těch uplynulých dvacet let. Aktuálně máme v pořadníku téměř 150 žádostí na dlouhodobý pobyt, které nedokážeme uspokojit. Prostor pro navyšování lůžkové kapacity již nemáme, a proto jsme se rozhodli podpořit tyto nemocné přímo v jejich domácím prostředí. A nejenom tyto, ale všechny, kteří jsou v pokročilé fázi RS a zůstávají v doma. Založili jsme novou odbornou poradnu s možností kontaktů přes telefon nebo web a vytvořili multidisciplinární tým odborníků z jednotlivých oddělení Domova sv. Josefa. Ti budou k dispozici s on-line poradenstvím všem pečujícím a nemocným roztroušenou sklerózou. Vytváříme databázi odborníků a terapeutů v různých regionech ČR a budeme je propojovat s nemocnými tak, aby mohli využívat jejich služeb přímo v místě svého bydliště. Připravujeme vzdělávací kurzy pro pečující osoby, kdy se budou učit jednodušší a efektivnější péči o své nemocné. Dále plánujeme v Domově sv. Josefa vybudovat Centrum pro domácí podporu osob s RS z jednoho z posledních neopravených objektů v areálu. Zde budeme pořádat vzdělávací kurzy a část bude věnována i tzv. tréninkovým chytrým bytům. Pod vedením našich terapeutů si zde budou moci vyzkoušet modelovou péči v rámci několikadenního pobytu přímo nemocní i jejich rodinní pečující.
Proč má Domov tolik aktivit a jak na ně reaguje veřejnost?
Jednou z vizí Domova sv. Josefa je předejít vytvoření jakéhosi ghetta nemocných, kteří jsou odříznuti od světa. Naopak chceme, aby byl areál otevřen nejširší veřejnosti, a vytváříme tak prostor a možnosti pro setkávání. Zároveň nečekáme, až k nám lidé dorazí, ale zveme je sami prostřednictvím různých akcí. Těmi největšími jsou Svatoanenské zahradní slavnosti nebo Bylinkobraní, na které se vždy sjede několik tisíc návštěvníků z celé republiky. Takové akce se stávají skvělou příležitostí, jak více dostat do povědomí veřejnosti informace o roztroušené mozkomíšní skleróze a o tom, že touto diagnózou život nekončí, ale lze jej žít i nadále plnohodnotně a kvalitně. A v Domově chceme ukazovat návody a metody, jak toho dosáhnout.
Myslíte, že Domov sv. Josefa přijali obyvatelé Žirče za svůj?
Jsem přesvědčen, že obyvatelé Žirče již Domov sv. Josefa přijali za svůj i z toho důvodu, že v rámci našeho areálu nabízíme mnoho služeb, aktivit a kulturních programů přístupných veřejnosti. Zároveň poskytujeme všem obyvatelům k využívání krásné prostředí bývalého zámeckého parku, bylinkové zahrady a dalších relaxačních ploch. A v neposlední řadě také stále roste počet místních mezi našimi zaměstnanci.
Jednotlivé příběhy vašich klientů jsou často jistě silné. Nějaký, který vám utkvěl?
Naše cílová skupina jsou nemocní v pokročilé, již chronické fázi nemoci vyžadující dvaceti čtyř hodinovou péči. Velmi silný je pro mě příběh maminky dvou dcer, která kromě toho že vlivem roztroušené sklerózy ztratila hybnost nohou a částečně i rukou, tak nakonec přišla i o zrak. Péče v domácím prostředí již byla tak náročná, že vypomáhali dle možností i přátelé rodiny a řádové sestry. Nakonec se podařilo získat místo na dlouhodobém pobytu u nás i přesto, že nejsme specializovaní pro pacienty se zrakovým hendikepem. Díky našemu skvělému personálu jsme se i této situaci dokázali přizpůsobit a klientka ještě v mladém věku využívá všech nabídek našeho zařízení včetně pravidelné rehabilitace, vodoléčby, duchovní péče, ale i tvořivé a keramické dílny…nic z toho dříve „uvězněna“ v sídlištním panelákovém bytě nemohla….
Více i zde.