Čtvrtek po 2. neděli velikonoční

Sk 3,11-26

Protože se (uzdravený chromý) držel Petra a Jana, v úžasu se k nim sběhl všechen lid do tak zvaného podloubí Šalomounova. Když to Petr viděl, promluvil k lidu: „Izraelité, proč se tomu tak divíte, nebo co na nás tak hledíte, jako bychom to udělali my vlastní mocí nebo zbožností, že tenhle člověk chodí? To Bůh Abrahámův, Izákův a  Jakubův, Bůh našich praotců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého jste vy sice vydali a kterého jste se zřekli před Pilátem, ačkoliv on rozhodl, že ho propustí. Vy však jste se zřekli Svatého a Spravedlivého, a vyprosili jste si milost pro vraha. Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých, a my jsme toho svědky. A protože v něho věříme, dalo jeho jméno sílu tomuto člověku, kterého vidíte i znáte, a (právě) víra, která od něho pochází, úplně uzdravila tohoto nemocného před očima vás všech. Já ovšem vím, bratři, že jste to udělali z nevědomosti, a  stejně tak i  vaši přední muži. Bůh (to však dopustil), aby se tak splnilo, co předem oznámil ústy všech proroků, že jeho Pomazaný musí trpět. Obraťte se tedy a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny, aby přišla od Pána ona doba útěchy a aby vám poslal Mesiáše, který byl pro vás určen, Ježíše. Nebe ho musí přijmout až do té doby, kdy bude zase všecko obnoveno, jak o tom už dávno mluvil ústy svých svatých proroků. Tak Mojžíš řekl: »Proroka vám dá Pán Bůh z vašich bratří jako mne. Poslouchejte ho ve všem, co k vám bude mluvit. Kdo by však onoho proroka neposlouchal, bude z  lidu vyhlazen!« Také ostatní proroci, co jich prorokovalo od Samuela dále, poukazovali zřejmě na tyto dni. Vy jste synové proroků a máte účast ve smlouvě, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když prohlásil Abrahámovi: »V  tvém potomstvu budou požehnány všechny rody na zemi.« Vám na prvním místě dal Bůh svého služebníka a poslal ho, aby vám požehnal, a tak každého z vás odvrátil od jeho špatností.“

Uprostřed Velikonočního oktávu, s  živou vzpomínkou na prožitek Velikonoc, otevíráme Písmo tam, kde apoštolové zakusili, co dovede jméno Kristovo způsobit: před jejich očima a pod jejich rukama je uzdraven chromý od narození. Bůh ve svém plánu „spásy a pravého štěstí“ pro člověka neustává s velkou láskou nabízet stále znovu pomoc. Člověk se Krista: 1) zřekl, 2) vyprosil si propuštění vraha, 3) zabil „původce života“!, ale Bůh přesto svým postojem Lásky „odpovídá“ a vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých. Jak obrovská Láska Boha! Je zde prostor pro úžas, ale i otázku – jak svědčím konkrétně o této Lásce v situacích a vztazích mého 25 života. V situacích nedorozumění, nevůle, nedostatku lásky a dobré vůle…

Odpovědí na Boží Lásku je víra v „jeho jméno“, jak se setkáváme v postavě uzdraveného. A přesto i zde je projev jména Ježíšova, který v člověku „probouzí“ víru, která uzdravuje. Je zde příležitost si uvědomit a  znovu prožít, co to znamená, když začínám modlitbu znamením kříže se slovy: Ve jménu Otce, i Syna i Ducha Svatého. Ke komu se skutečně hlásím, s kým souhlasím a  jsem v  trvalém vztahu, který mi napomáhá všechny situace mého života dobře chápat a posuzovat.

Boží „pozornost“ ke mně nezačala v den mého narození, ale jeho příslib je od času Abraháma: posílá svého služebníka, aby mi přinesl požehnání. Dostávám zadarmo a  bez zásluh velikou „dotaci dobra“, kéž ji chci vnímat a využívat nejen pro sebe. A jako učedníci poznali, že jejich gesta a slova je možné spojovat s tím, co dělali již po staletí proroci, vedeni Duchem, tak i my můžeme ve svém životě s údivem sledovat, jak Boží láska, jeho jméno nás zapojuje do díla, které je obrovské a je zdrojem požehnání. Kéž nás i letošní Velikonoční doba zavede hlouběji do díla, které vede Duch Svatý jako ten nejlepší „Poradce“ a  „Navigátor“. Ve všech osobních situacích mého života mám možnost „prožít“ jméno Ježíš: „Jehošua  – Bůh zachraňuje“. A  to je myslím dost velký důvod k naději nejen o letošních Velikonocích.

Antonín Forbelský

 ×××

Bože, ty shromažďuješ ve své církvi lidi ze všech národů, aby společně vyznávali tvé jméno; dej, ať všechny, kdo jsou pokřtěni, spojuje upřímná víra a tvořivá láska. Skrze tvého Syna… (Vstupní modlitba)