Přidejte se svými modlitbami ke Světovému apoštolátu modliteb.
Úmysl papeže
Za nevyléčitelně nemocné
Modleme se, aby nevyléčitelně nemocní i jejich rodiny měli veškerou kvalitní lékařskou péči a nezbytnou lidskou podporu.
Nevyléčitelné nemoci vždy budou klást nesnadné, nezodpověditelné otázky. Nemocným s nepříznivou prognózou máme nabízet péči a úlevu, nikoli smrt. Péče o seniory a osoby na konci života, které je nutno doprovázet pomocí paliativní péče, je odrazem nás samotných, našeho smýšlení o životě, strhává „vyspělé“ společnosti masky. Nemůžeme po pečovatelích chtít, aby své pacienty zabíjeli. Papež František říká: „Pokud budeme toto usmrcování ospravedlňovat, budeme nakonec zabíjet stále více. Odvažuji se doufat, že o tak zásadních otázkách bude možné vést pravdivou debatu, aby život dospěl ke svému přirozenému konci a nepohltila ho všudypřítomná kultura odpisu.“
Národní úmysl
Za správce církevního majetku
Modleme se, aby ti, kdo spravují majetek církve, měli dary prozíravosti, odvahy a zodpovědnosti.
Zdrojem všech zrůdných postojů k majetku je nenasytnost. Žádost, jež je v základu lakomství a chamtivosti, roste tím více, čím více je uspokojována. Tyto vášně se léčí tím hůře, čím jsou rozvinutější. Podle svatého Jana Zlatoústého prvním krokem ke svobodě od majetku je „nahlédnout nicotnost věcí a poznat, že bohatství je sluhou pomíjivým a nevděčným, který své pány uvrhá do velkého množství běd“. „Kdo okusil věcí nebeských, snadno pohrdne věcmi pozemskými.“ (Jan Klimak) Kdo neokusí, vždy nakonec odůvodní svůj postoj k majetku argumentem, že je vázán péčí řádného hospodáře rozmnožovat svěřené. Položme si otázku, jak máme využívat majetek církve, aby nás neodváděl od svého pravého smyslu?
Naléhavý úmysl Celosvětové sítě modlitby s papežem
Modleme se za národy východní Asie, aby přispívaly k tomu, že nikdo nebude připraven o svou důstojnost
Papež František se na začátku února se svým poselstvím obrátil k národům Dálného východu. Důvodem byl blížící se začátek lunárního nového roku (10. února). Ve svém poselství říká: „Tento svátek bude příležitostí k prožívání vztahů náklonnosti a gest péče, které přispívají k vytváření solidární a bratrské společnosti, kde je každý člověk uznáván a přijímán ve své nezcizitelné důstojnosti. Když svolávám Pánovo požehnání pro všechny, vyzývám vás k modlitbě za mír, po kterém svět tolik touží a který je dnes více než kdy jindy na mnoha místech ohrožen. Není to odpovědnost několika málo lidí, ale celé lidské rodiny: pracujme na jeho budování všichni společně gesty soucitu a odvahy!“ Mimo jiné se zde mezi řádky jedná i o Čínu. Moderní Čína je v hledáčku mimořádného zájmu papežů 20. století. Papež Benedikt XVI. byl velkým obdivovatelem jezuitského misionáře Mattea Ricciho, otce moderní misie v Číně, který evangelium přinášel cestou přátelství, kulturního dialogu a vědy. Za jeho pontifikátu byl obnovena kauza jeho blahořečení, která vedla k tomu, že 17. prosince 2022 byl papežem Františkem prohlášen za ctihodného. Papež František klade velký důraz na dialog s komunistickým čínským režimem a není tajemstvím, že počet křesťanů v Číně roste. Po ročním zpoždění jmenoval v Číně tři nové biskupy, jež byli jmenováni čínskými úřady, a během jediného týdne učinil bezprecedentní krok a schválil novou diecézi čínské církve. Jak tento krok, který je mimo striktně vymezenou působnost vatikánsko-čínské dohody, ovlivní budoucnost? Podle hongkongského kardinála Štěpána Chow Sau-yan jsou v současné kontinentální Číně mnozí, „kteří si Františka opravdu váží. Vnímají ho jako někoho, s kým je možné vést dialog a kdo se o Čínu skutečně zajímá“. I kvůli těmto nadějným znamením, pro všechny reálné těžkosti papež často žádá o modlitbu, která proměnu Číny může připravit.
Pavel Ambros SJ, národní ředitel Celosvětové sítě modlitby s papežem
