Diecézní ministrantské setkání

Tématem společného setkání bylo „obnovit“ litomyšlské biskupství. I proto se začátek ministrantského setkání odehrával v době husitských válek. Při úvodní scénce tedy exilový biskup nadiktoval dopis, jehož předmětem bylo zajištění nástupců na biskupský úřad. A následoval skok do současnosti, kdy se ono psaní našlo v místní proboštské knihovně a kterým jsou pozvány historické řády do Litomyšle, z nichž by posléze vyšel nový litomyšlský biskup. A tady přišla chvíle pro ministranty, rozdělené do skupin podle řeholních řádů, které kdysi v Litomyšli působily – piaristé, augustiniáni, premonstráti a kartuziáni. Jednotlivé skupiny se rozešly do města, kde na deseti stanovištích plnily úkoly související s historií Litomyšle nebo spojené s ministrantskou službou. „Báječně jsme si to s kluky užili. Asi nejlepší ministrantské setkání, jaké jsem zažil. Počítali jsme, že zmokneme, ale nakonec jsme se koupali ve vlastním potu. Prostě, dnes byl fakt „hustej“ den!“, řekl s radostnýma očima po mši svaté dvanáctiletý Lukáš, kterému jeho kamarádi souhlasně přizvukovali. Odpoledního programu se zúčastnil i královéhradecký biskup Jan Vokál, v jehož očích byla znát neskrývaná radost, když obklopen ministrantským mládím rozdával klukům a děvčatům odměny za jejich celodenní snažení. Ve své promluvě během slavnostní bohoslužby v kostele Povýšení svatého Kříže několikrát skloňoval spojení křehkost člověka. „Poklad víry je velice křehký, stejně jako člověk. Pán každému z vás svěřuje do vašich křehkých rukou víru, stejně tak má pro každého z vás povolání. A to přesto, že ví o naší křehkosti a slabosti. Pán chce, aby měl každý člověk svobodu odpovědět na povolání, které pro každého z nás připravil. Bůh touží po vaší odpovědi, po vaší lásce“, řekl diecézní biskup Jan, aby nakonec všechny povzbudil: “Vždy, když vás napadne, že jste pro Boží úkol slabí a nehodní, vzpomeňte si na pochybujícího rybáře Šimona, který se i přes své dřívější přešlapy stal skálou, na které Bůh zbudoval svoji církev“. 

Fotogalerie