Pro intenzivnější prožití adventní doby jsme pro vás připravili rubriku "Advent". Každý den se můžete nechat inspirovat komentářem z diecézní brožury "advent".
Řím 10, 9-18
Jestliže tedy ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán, a v srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke spáse. Písmo přece říká: »Žádný, kdo v něho věří, nebude zklamán.« Není totiž žádný rozdíl mezi židem a pohanem: všichni přece mají jednoho a téhož Pána a ten je bohatě štědrý ke všem, kdo ho vzývají. Vždyť »každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude spasen«. Jak ho však mohou vzývat, když v něho neuvěřili? A jak (v něj) mohou uvěřit, když o něm ještě neslyšeli? Jak (o něm) však mohou uslyšet bez hlasatele? Ale jak mohou hlásat, jestliže nebyli posláni? Tak to stojí v Písmu: »Jak milý je příchod těch, kdo zvěstují dobré věci!« Ale ne všichni tu radostnou zvěst přijali. Izaiáš přece praví: »Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?« Víra je tedy z hlásání, hlásání pak se děje slovem o Kristu. Ale ptáme se: Neslyšeli snad o tom? – Ale ano! »Všude na zemi pronikl jejich hlas, až na konec světa jejich slova.«
Matouš 4, 18-22
Když (Ježíš) procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ Oni hned zanechali sítě a šli za ním. O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je. Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.
&
Ježíš prochází Galileou a vidí rybáře při práci a osloví je: „Hoši, zvu vás, pojďte za mnou. A už nebudete prostými rybáři, ale budete zvát lidi k mému následování.“ Rybáři uslyšeli Ježíšovo slovo, ono Ježíšovo pozvání „Pojďte za mnou“ – a oni se na to oslovení, na to pozvání, rozhodli ihned. Všeho nechali. Opustili své sítě, opustili svou práci, ve které mohli mít jistý úspěch – a když nic jiného – alespoň jistou obživu a šli za Ježíšem, za jeho pozváním – ale – do neznámého cíle, do neznámé budoucnosti.
Apoštol Pavel, jeden z oné první generace oněch „rybářů lidí“, píše Římanům: „A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval?“ (Řím 10,14)
K rozhodnutí jít za Ježíšem je potřebné uslyšet Ježíšovu radostnou zvěst a pak zaslechnout i to jeho pozvání. A následovníci těchto – dnes bychom řekli – tehdy málo významných rybářů, už po dva tisíce let zvou další. Zvou další a další pokračovatelé těchto rybářů. Každý takový musí zaslechnout ono pozvání, zaslechnout v duši ono zavolání, Ježíšovo zavolání: „Pojď za mnou.“
V tom zvát za Ježíšem další kazatele Ježíšovy zvěsti nebo i jen řadové následovníky Ježíšovy dobré zprávy – Ježíšova evangelia – to je poslání i pro každého z nás. Jen sem nesmíme zařazovat úvahy dnešních běžných rybářů o tom, na jaké těsto se ty ryby nejlépe chytají. (Karel Tucháček)
