Hod Boží velikonoční oslavuje Kristovo vzkříšení

Kristus vstal s mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu", neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Křesťané věří, že svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo a definitivně lidem otevřel cestu k Bohu, k plnosti života s Bohem. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému "lámání chleba" a tento den nazvali "dnem Páně". Každá neděle v roce je tedy "oslavou Velikonoc" - zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu. Jedině z něho můžeme čerpat posilu pro naši vlastní cestu zmrtvýchvstání.

Velikonoční doba

Slavení Velikonoc pokračuje dalších padesát dní až do neděle Seslání Ducha svatého, jakožto jeden sváteční den, jako "velký den Páně".Milost Velikonoc se neomezuje na jediný den. Jejich jasný paprsek nezapadá, ale vždycky je připraven osvítit toho, kdo po něm touží. Tento svátek nás provází těžkostmi, na něž ve světě narážíme; a Bůh nám nabízí radost ze spasení, která z tohoto svátku vyzařuje.

Velikonoční doba vrcholí slavností Seslání Ducha svatého - Letnicemi. Latinským název Pentecostes znamená "padesátý den velikonoční slavnosti". První týden po Velikonocích se nazývá "velikonoční oktáv". Čtyřicátý den po Velikonocích (čtvrtek v šestém velikonočním týdnu) se slaví Nanebevstoupení Páně.

Pořad velikonočních bohoslužeb v kostelích královéhradecké diecéze najdete zde.(peš)