Výstava fotografií, které provokují k otázkám

Postní doba by měla přivádět křesťana k reflexi jeho života a uvádět ho do vztahu s pravdami evangelia. Výzev k zamyšlení může být celá řada, jednou z nich může být také cyklus zbásněných fotografií Epos o Mariánkovi mladého autora Ondřeje Macla. Můžete jej shlédnout až do 17. března ve druhém patře Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

„V názvu lze vypozorovat narážku na Epos o Gilgamešovi, který se zabývá hledáním nesmrtelnosti. Svoje pojetí jsem naopak posunul k hledání smrtelnosti. Říká se, že naše společnost smrt zakrývá, nechceme o ní ani slyšet a mnoho lidí umírá mimo své rodiny. Vystavenými texty chci o tomto fenoménu trochu rozpoutat diskuzi,“ charakterizuje expozici Ondřej Macl.

Fotografie doplněné básněmi zachycují okamžiky z krátkého života jeho brášky Mariána. Podle svých slov stál autor před otázkou, zda k nim vůbec něco přidávat, protože samy o sobě jsou dostatečně výmluvné. Nakonec se rozhodl, že to zkusí a výsledek stojí za to.

„Uvědomil jsem si, že vzpomínek na brášku vlastně moc nemám, sám jsem byl malý, a během prohlížení fotek jsem si celý příběh znovu prožil. Tématem smrti nechci strašit, ani dávat lacinou útěchu. Mám bázeň se k ní přesně vyjádřit, vždy pro mě bude otázkou. Nicméně je jisté, že se před ní nemáme uzavírat, protože je v ní skryta pravda o životě. Bylo pro mě fascinující sledovat, jak se úmrtí Mariánka podepsalo na dalším životě rodičů, že tato na první pohled tragédie zapříčinila mnoho dobrého,“ doplňuje Ondřej Macl.

Výstava vznikla ve spolupráci s neziskovou organizací Jinej svět. Ta chce pomáhat mladým lidem, kterým zemřel někdo blízký, ať už rodič, sourozenec nebo kamarád. Na jejích webových stránkách naleznou potřebné informace ať už praktického rázu, nebo obecně o situaci pozůstalých. Důležitou částí je diskusní fórum, kde je pro zájemce vytvořen bezpečný prostor pro vzájemné sdílení.

„Období dětství a dospívání patří obecně k náročným životním etapám, kdy se člověk teprve hledá a jeho emocionalita není úplně stabilní. Když se za takových okolností ještě musí vyrovnávat s úmrtím někoho blízkého, je to hodně těžké. Kromě samotné ztráty se v jeho životě odehrávají další změny, může dojít k rozpadu rodiny a mladý člověk se cítí sám a nepochopen. Chceme ukázat, že existují lidé s podobným osudem a ti se mohou vzájemně podpořit,“ říká zakladatelka organizace Adéla Linhartová. Sama ví, o čem mluví. V 17 letech se musela vyrovnávat se ztrátou své maminky a právě to byl jeden z impulsů, proč se do aktivity Jinej svět pustila. Činnost sdružení i současnou výstavu podpořila nadace Think Big.