22. prosince

Maria řekla: „Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství (trvá) od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky.“ Maria zůstala u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

Zamyšlení

Během posledního týdne před Vánocemi toho chceme hodně stihnout. Ještě poslední dárky, ještě cukroví, ještě…

Nadýchněme do sebe atmosféru setkání Marie a Alžběty, nechejme v sobě rozeznít jejich chválu. A vzpomeňme si na to při našich setkáních s kolegy, známými, příbuznými, i neznámými.

On nás stále provází a chce každé naše setkání naplnit svým Duchem Lásky.

Vstupní modlitba

Milosrdný Bože, tys nás neopustil, ani když jsme zhřešili, nenechals nás napospas smrti, ale poslals k naší spáse svého jediného Syna; shlédni na nás, a když s vírou a zbožností vyznáváme, že se stal člověkem, dej, ať žijeme ve stálém spojení s ním. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Další zprávy