Připravte se na Vánoce také pomocí tradiční brožury s texty na každý den Adventu, jejichž inspirací byly evangelijní úryvky.
Lk 21,25-28
Ježíš řekl svým učedníkům: „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na (celý) svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy (lidé) uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den (soudu) nezastihl znenadání; přijde totiž jako léčka na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát.
V poslední době lidé na celé zemi prožívali situaci, které byla v něčem blízká Ježíšovým slovům: Zachvěl se svět našich dosavadních jistot. Přišel covid a s ním úzkost, bezradnost, strach, očekávání toho, co přijde/přišlo na celý svět, na nás, na naše blízké. Omezení osobních kontaktů, karantény, roušky, ztráty existenčních jistot, onemocnění, a pro některé i nečekaná smrt.
Ježíš své učedníky slovem o chvění světa a nejistotě nestraší, ale povzbuzuje. Když přijde cokoliv, co nás znejistí, vyděsí, ohrozí, máme nejen hledat pomoc a cestu z nesnází, ale i vidět Boží blízkost!
Zkusme v našem prožívání reality ve světě i v našem domově na počátku adventu (= příprava na příchod Pána) promýšlet Ježíšova slova o bdělosti a modlitbě.
Bdělost nás učí pohotovosti a schopnosti číst „znamení doby“. Nemá být úzkostlivým očekáváním nechtěného, ale schopností reagovat ve světle evangelia na vše, co prožíváme. Opakem je spící člověk, který nevnímá, co se děje kolem. Uzavřen ve svém světě si klidně sní své krásné či hrůzné sny.
K bdělosti nám pomáhá modlitba. V ní vyléváme Pánu svoje srdce, vypravujeme mu o svých radostech i bolestech a zklamáních. O naději, o strachu, o prožívané bezradnosti a úzkosti. A také nasloucháme Ježíšovým slovům povzbuzení a naděje. Modlitba zpřítomní Boží blízkost, připomene člověku, že stále může počítat s darem vykoupení. Zpravidla nezmění situaci, ale dodává naději, odvahu, důvěru, že člověk je pevně v rukou Božích. Při dobré modlitbě člověk nespí, jen snad při ní občas usne, ale to nevadí. Je dobré usínat s modlitbou na rtech.
Rozhodněme se prožít dar adventu s modlitbou, která nám pomůže k bdělosti. Pak znovu oslavíme Ježíšovo narození. Bůh se stal člověkem, aby byl s námi!
Karel Moravec
Malé rodinné jádro by se nemělo oddělovat od širší rodiny, k níž patří rodiče, tety a strýcové, sestřenice a bratranci a také sousedé. V této široké rodině mohou být takoví, kteří potřebují pomoc nebo aspoň společnost a projevy blízkosti anebo nesou těžké utrpení, které potřebuje útěchu. Individualismus naší doby někdy vede k tomu, že se člověk uzavře do jistoty maličkého hnízda a že druhé vnímá jako rušivé nebezpečí. Ale toto odloučení nepřináší pokoj a štěstí, , nýbrž zavírá srdce rodiny a obírá ji o šíři života. (Amoris laetitia, odst. 187)
xxx
Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a prosíme Tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a připravujeme se na setkání s ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen (Vstupní modlitba)