Velký pátek

„Uctíváme Kříž a snažíme se podobat tomu, který jej nesl na Kalvárii. Učíme se Kříž objímat, milovat ho, odevzdávat se Všemohoucímu spolu s Ježíšem. Neseme Kříž za sebe, za své blízké, za společnost, za národy ve válce, za bezbožný svět. Objímáme Kristův Kříž s lítostí nad svými hříchy, lhostejnostmi a urážkami Pána, které vyznáváme ve svátosti smíření. Pane dotkni se mého srdce, požehnej mi, zachraň mě, neboť Ty toužíš po mé spáse“, řekl mimo jiné biskup Jan Vokál ve své velkopáteční promluvě.

Fotogalerie

Podle tradice je Velký pátek spolu s Bílou sobotou, až do bohoslužby velikonoční vigilie, jediným dnem v roce, kdy se nevysluhují žádné svátosti, vyjma svátosti pokání a pomazání nemocných. Nekonají se tedy žádné mše svaté, pouze obřady s rozdáváním eucharistie. Oltářní obrazy i kříže bývají zakryté. V tento den se křesťané na celém světě postí a připomínají si Ježíšovu cestu na Golgotu, ukřižování a uložení do hrobu.

Liturgie velkého pátku se skládá ze tří částí:

• bohoslužba slova
• uctívání kříže
• přijímání eucharistie

Při uctívání kříže zazní: „Hle, Kříž, na kterém umřel Spasitel světa." „Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste.“ Od tohoto obřadu až po slavení velikonoční vigilie si klekáme před křížem tak, jako před svatostánkem. Obřady končí za úplného ticha.