Ježíš zemřel na kříži, aby nás vykoupil.
Podle tradice je Velký pátek spolu s Bílou sobotou, až do bohoslužby velikonoční vigilie, jediným dnem v roce, kdy se nevysluhují žádné svátosti, vyjma svátosti pokání a pomazání nemocných. Nekonají se tedy žádné mše svaté, pouze obřady s rozdáváním eucharistie. Oltářní obrazy i kříže bývají zakryté. V tento den se křesťané na celém světě postí a připomínají si Ježíšovu cestu na Golgotu, ukřižování a uložení do hrobu.
Liturgie velkého pátku se skládá ze tří částí:
- bohoslužba slova
- uctívání kříže
- přijímání eucharistie
Při uctívání kříže zazní: „Hle, Kříž, na kterém umřel Spasitel světa." „Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste.“ Od tohoto obřadu až po slavení velikonoční vigilie si klekáme před křížem tak, jako před svatostánkem. Obřady končí za úplného ticha.
Velký pátek je dnem přísného půstu i připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se namísto toho obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije). Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše – beránka – a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI – Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky – v tehdejších jazycích – poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je právě onen velkopáteční půst.