Váleční uprchlíci z Ukrajiny se snaží zapojit do běžného života.
Na mnoha místech v královéhradecké diecézi přijaly farnosti mezi sebe ukrajinské rodiny, převážně pak ženy s dětmi. A poskytují jim vše, co nyní v nové zemi potřebují pro svůj další život. Farnost v Dolním Újezdě u Litomyšle přijala třináct ukrajinských občanů, kteří museli opustit své domovy. Většina z nich je z okolí Žitomiru a Kyjeva. Na faře je tak nyní i pět dětí ve věku 5 - 16 let. Dolnoújezdští farníci se uprchlíkům postarali o ledničky, pračky a všechno, co nyní potřebují k životu.
Také do Orlických hor přicestovali váleční uprchlíci. „Momentálně máme v Bartošovicích na faře sedmnáct Ukrajinců a v Neratově pět. V Bartošovicích jsou dvě skupiny ze Žitomiru, jde především o ženy, které se navzájem znají - babičky, dcery a děti. V provozním objektu pak máme ubytovanou jednu celou kompletní rodinu z Kyjeva. Ubytovaní jsou všichni v samostatných pokojích se společným sociálním zařízením a kuchyní a prádelnou, říká Klára Kadlecová. Zajímavou skutečností je, že některé Ukrajinky, které nyní žijí v Bartošovicích na faře, nebudou hledat práci, protože doma provozovaly e-shopy, kde prodávaly hračky, které vlastnoručně šily a posílaly je do celého světa, včetně USA. Chtějí tedy ve svém podnikání pokračovat z Bartošovic. „Co se týká třeba léků, domluvili jsme jim už i lékaře pro děti i dospělé, takže medikaci a přísun léků již mají zajištěné. Potraviny i oblečení jsme pro uprchlíky získali standardní cestou, tedy přes šatní a potravinové banky, něco z vlastních zdrojů díky našim zaměstnancům, sdělila Klára Kadlecová a dodala, že i práce v Orlických horách pro všechny bude, třeba sázení stromků v lesích. Na duchovní péči jsou již utečenci s místním knězem domluveni, jednou týdně k nim bude jezdit a odslouží Mši svatou. Vyjma jedné katoličky jsou všichni pravoslavného vyznání.
I v Horní Rovni na Pardubicku již na faře ubytovali příchozí z Ukrajiny. Farář Jakub Polívka spolupracuje s okolími obecními úřady a pomáhají společně najít ubytování dalším uprchlíkům z Ukrajiny. Momentálně jich je již více jak dvacet, latinského, pravoslavného a byzantského ritu. „Ve všech případech jde zatím o matky s dětmi, protože muži narukovali do války v rámci mobilizace. Protože mám státnici z ruštiny, doprovázím je po úřadech a tlumočím. U nás na faře tedy jazyková bariéra není a hezké je, že starostovi obce Veliny se podařilo i přes jazykovou bariéru umístit děti do školky. Mrzí mě však, že se setkávám i s neochotou pomoci. Já jsem si nedal na klopu žlutomodrou stužku, gesta mi jsou cizí, je třeba činů, modliteb a obětí. Momentálně je potřeba naše utečence obléknout. Já bych si na čundr vzal s sebou více věcí, než si oni vzali na cestu ze své země“, říká P. Jakub Polívka, který se snaží maximálně zapojit uprchlíky do života farnosti a obce. Potěšilo ho, že někteří Ukrajinci reagovali na skutečnost, že farnost a obec nabídla svoje prostory zdarma tím, že peníze mají a že si zaplatí běžný hotel a prostory zdarma nechají k dispozici těm, kteří to více potřebují.
Na fotce pes Jantar, patřící faráři v Dolním Újezdu u Litomyšle Adamovi Grabiecovi. Jantar přijal uprchlíky za své a tráví s nimi veškerý čas. Přirozenou formou canisterapie tak především děti mohou na chvíli zapomenout na to, co v minulých dnech prožily.