Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

Trvalí jáhni poputují na poutní místo v Rokoli


Z diecéze
Datum:

Jáhenství je šancí pro farnosti...

V sobotu 6. dubna prožijí trvalí jáhnové se svými rodinami den se svým  biskupem Janem. Mši svatou budou společně slavit  v 10 hod.

Na téma trvalého jáhenství jsme se zeptali P. Prokopa Brože, který se jáhenské formaci v královéhradecké diecézi věnuje.

Proč se nyní stává tak aktuální a živá záležitost kolem služby trvalých jáhnů, se kterými je a bude v duchovní službě stále více počítáno?

Jako první věc každého napadne, že nedostatek kněží se bude řešit vyšším počtem svěcení trvalých jáhnů. To ale není ten prvotní důvod. Zájem přichází především ze strany ženatých mužů, takže je potřeba s touto možností začít pracovat. Je to znamení, které je třeba dobře přečíst.

Co je vlastně statut jáhna? 

Je to člověk, který může začít v církvi sloužit. Ale ne tak, že by mohl nahradit kněze. Ukazuje se však, že ve farnostech, kde trvalí jáhni již působí, vytváří s knězem tým a farnost duchovně prosperuje. Například ne se vším se lidé musí chtít svěřit automaticky knězi. Často chodí právě za svým jáhnem, ke kterému mají jaksi blíže, protož žije podobný život jako oni. Každý jáhen na sebe samozřejmě časem nabalí i nějakou tu farní agendu, ale v každé farnosti může mít jáhen svoje specifické místo, třeba podle jeho osobního obdarování a schopností. Razíme proto heslo, že trvalý jáhen umí dělat to, co je právě potřeba.  

Opravdu chybí v pastoraci kněží?

Podle dříve daného na plošné pastoraci založeného schématu ano. Ale ten dnes již úplně neplatí. Ano, pro některé lidi bude smutnou záležitostí, že v jejich kostele nebude mše svatá každou neděli. Ale na druhou stranu spolu mohou lidé začít více žít v pospolitosti. V hlavních kostelích nedělní bohoslužba zpravidla bude, v těch ostatních však může být bohoslužba slova s podáváním eucharistie, kde sice nedochází k proměňování chleba a vína, ale je to platný způsob jak být na nedělní liturgii.

Přesto může mít někdo pocit, že bohoslužba slova v neděli je přece jen méněcenná, než mše svatá?

Záleží na knězi a farnících, jak celou záležitost pojmou. Když k do farnosti bude dojíždět trvalý jáhen, neznamená to, že farníci ztrácí kněze. Pouze se budou účastnit širšího farního života a kněz za nimi bude jezdit stejně rád jako dříve, jen ne tak často. Správné pochopení této nové situace věřícími, je velký úkol pro kněze ve farnostech, kteří musí farníkům ukázat, že farní život se zakládá na Boží přítomnosti již ve Slově Božím a jak vlastně propojuje celý jejich život a jak souvisí se slavením eucharistie. Vždyť i Řeckokatolická církev má bohoslužbu s předpřipravenými dary, tedy se během bohoslužby neproměňuje. Úspěch trvalých jáhnů spočívá na dobrém faráři ve farnostech. Ti musí opravdu moderovat farní život a ukázat svým farníkům, jak potřebná je jáhenská služba a jak se může život farnosti rozvinout do dalších dimenzí. Ale to půjde jen tehdy, když si sami kněží budou statusu trvalého jáhenství vážit a ne se ho bát. Na knězi i na farnících musí být vidět, že jsou za pomoc jáhna rádi.

Víte třeba o nějaké farnosti, kde jáhenská služba skvěle funguje?

Vím o více příkladech v diecézi, které naznačují, jakou cestou jít. Například Trutnov. Tam se dokonce trvalý jáhen Michal Nesvadba schází s jedním společenstvím, společně diskutují nad biblickými texty a domlouvají se, o čem by pak měl jáhen mít homilii.

Tím největším specifikem trvalých jáhnů asi je, že žijí v manželství a mají vlastní rodiny.

Jáhni žijí ve svátostném manželství a mají manželky a vychovávají děti. Zde se skutečně otevírá silný pramen inspirace pro pojímání jáhenství, a nejen jáhenství, dokonce zpětně i pro pojímání celého kněžství. Nejen, že manželka musí dát svému muži písemný souhlas k jáhenské službě, ale ona díky své roli v manželství a rodině vnáší do jáhenské služby další rozměr, ženský element. Příklad. Před lety, kdy byla v naší diecézi také možnost se připravovat na trvalé jáhenství, nedovolila manželka svému muži, aby nastoupil přípravu. Dnes se již dotyčný manžel připravuje. A proč mu to tehdy nedovolila? Zcela intuitivně řekla, že nejdříve se musí konsolidovat jejich rodina a teprve potom bude moci celá rodina být manželovi nápomocna v jeho jáhenské službě. Naprosto uvážlivý přístup. Není totiž možné, aby manžel a otec od rodiny „utíkal“ do jáhenství. Manželky jáhnů nesmí mít pocit, že jim někdo nebo něco bere jejich manžela a otce jejich dětí.

Může se stát, že se stane jáhen duchovním správcem některé farnosti?

Vyloučené to není. Ale nyní zažíváme model, kdy by měl jáhen s knězem vytvořit dobrý tým. Pro život rodiny je také dobré, aby si jáhen uchoval profesi, ve které dobře funguje. Samozřejmě, že pokud by byl jáhen již natolik etablovaný, může nabídnout i další svoje síly a možnosti.  A toto vše souvisí s kvalitní přípravou na jáhenskou službu. Rozhraní mezi rodinou a farností je pro hledání povolání mladého člověka klíčové. Pro mladého člověka se může stát otec - jáhen vzorem a celá tato záležitost by následně mohla přinést další plody v podobě duchovních dalších povolání.

Existuje však i status trvalého jáhenství svobodného muže.

Celibátní jáhen má mnoho možností ke službě. Může být také více flexibilní, co se týká místa a času svého působení. Ale musí mít to povolání k celibátu.

Měl byste nějaké doporučení pro muže, kteří začínají o trvalém jáhenství přemýšlet?

Nejdříve je třeba toto povolání opravdu dobře rozlišit. Tahle fáze, moc hezké období, již ve spolupráci s biskupstvím, trvá asi rok. Následuje období kandidatury, kdy se aspirant cíleně připravuje na službu v různých dovednostech, k nimž náleží i přijetí lektorátu a akolytátu. Čas  dalších dvou letech vede k jáhenskému svěcení  a během této doby se budoucí jáhnové setkávají s týmem lidí, kteří jim pomáhají přípravou procházet. Kandidáti jáhenství by měli mít osobního průvodce, nejlépe kněze, který je přípravou doprovází. Každopádně má smysl se přihlásit a hledat tak směr, jak osobně v církvi sloužit. 

Dá se krátce shrnout jáhenská služba versus farnost?

Pro farnosti je to šance, aby se z nich stala opravdová živá společenství. Jak řekl generální vikář Jan Paseka, jáhenství je možná nyní velká příležitost pro církev, že nemusíme znovu a znovu hledat kněze, kteří budou na farách žít jako samotáři. Možná je dnes čas na to, aby byly úkoly ve farnostech rozdané, a ta spolupráce aby vytvářela nové tkanivo, ze které vzejde opravdu živá farnost. Mimochodem, zatímco kněží ve farnostech se mění, tak jáhni zůstávají a jsou spolu s farníky jakýmisi nositeli příběhu farnosti.


Další zprávy

Z diecéze

Svatovavřinecká pouť na Sněžku

Přidejte se k poutníkům, kteří v den svátku sv. Vavřince vystoupají na nejvyšší českou horu.
Z diecéze

Lesnicko-myslivecký dětský den

Tradiční akci pro rodiny spolupořádají Diecézní lesy Hradec Králové.
Z diecéze, Česko

S biskupem Janem na pouť do Jablonného v Podještědí

Vydejte se na tradiční pouť za nemocné a za rodiny.