Přidejte se svými modlitbami ke Světovému apoštolátu modliteb.
Úmysl papeže
Modleme se za ty, kdo utrpěli újmu od členů církve: kéž v církvi samotné najdou konkrétní odpověď na svou bolest a utrpení.
Podobně jako papež František hovoří o válce na Ukrajině jako o zraněném Kristově těle, také nevýslovné utrpení těch, kteří se stali oběťmi zneužívání, je jeho vlastní bolestí. Prvním krokem je zde pokání, druhým modlitba a třetím stálá bdělost střežící čistotu srdce. Existují ale různé podoby agrese, která není méně závažná tím, že je „jen“ slovní. Vyhojení může přinést pouze Kristův pokoj. „Všichni toužíme po pokoji, ale často si přejeme, aby nás druzí nechali na pokoji, aby náš poklid nenarušovaly problémy. Bible však hovoří o setbě pokoje (Zach 8,12), neboť klíčí ze setby našeho srdce a den za dnem tiše roste skrze spravedlivé skutky a milosrdná díla. Jak se z nás tedy stanou tvůrci pokoje? Především je třeba odzbrojit srdce. Ano, všichni si totiž neseme výbavu útočných myšlenek a jízlivých slov namířených na druhé a domníváme se, že se můžeme ubránit pomocí ostnatých drátů, spletených ze stížností, a opevnit se v betonových zdech z lhostejnosti. Setba pokoje si žádá, abychom demilitarizovali bitevní pole svého srdce. Jak to vypadá ve tvém srdci – už bylo odzbrojeno, anebo v něm vládne stěžování, netečnost, agrese? Jak se srdce demilitarizuje? Tím, že se otevřeme Ježíši, který je náš pokoj. (Ef 2,14)“ (papež František)
Národní úmysl
Modleme se za ty, kdo jsou nejvíce postiženi zdražováním a energetickou krizí, aby se jim dostalo účinné pomoci.
Jak se správně zorientovat v přemíře katastrofických scénářů? Otázka je, z jakých očekávání žijeme. Ačkoli jsme skutečně zavázáni pomoci potřebným, často si neuvědomujeme, že my sami trpíme největší chudobou dnešního světa. „Posedlý v Markově evangeliu křičí: Přišel jsi nás zahubit? (Mk 1,24) Mnozí lidé, včetně křesťanů, si myslí totéž: pochybují o tom, že by Ježíš chtěl naše štěstí. Naopak se obávají, že pokud vezmeme jeho pozvání vážně, zničíme si život. Jiný mladík z Markova evangelia byl velmi podnikavý, plný zájmu a Ježíše vyhledal ze svého popudu, ale jeho city byly zároveň rozporuplné, neboť přikládal přílišnou důležitost majetku. To mu nedovolilo, aby naplnil touhu po těsném následování dobrého mistra, kterou choval v srdci. Evangelium pak poznamenává, že onen mladík odchází zarmoucen. (Mk 10,22) Avšak průvodním prvkem setkání s Pánem je radost.“ (papež František) Pravé bohatství spočívá v radosti z Pána.