

Potvrdila to majitelka zámku Soňa Klímová s tím, že na jejich opravu přispěl 100tisícikorunovým grantem Královéhradecký kraj. Při prvním a zároveň slavnostním koncertu zahrají na opraveném nástroji diecézní organolog Václav Uhlíř a rychnovský právník a varhaník Jiří Fuks.
Tyto varhany z roku 1850, dílo Georga Spanela z Rokytnice v Orlických horách, autora známých varhan v rychnovském kostele nejsvětější Trojice, mají zvláštnost. Obsluhoval je sám varhaník. Musel hrát a zároveň i čerpat vzduch do měchu, a nemohl se tedy spoléhat na měchošlapa. „Způsob hry na tyto varhany tak byl zcela unikátní. V Kvasinách jde o vzácně dochovaný pozitiv - zachoval se celý píšťalový fond. Přestože zámek a kaple byly využity k jiným účelům, nástroj přečkal až do současnosti v téměř původním stavu. Nebyl funkční s ohledem na dlouhou dobu, kdy nebyl používán, a zasloužil si tuto citlivou opravu,“ dodal Jiří Fuks.
Zámecká kaple Antonína Paduánského, jediný svatostánek v Kvasinách, který v době, kdy tu sídlil ústav sociální péče, sloužil jako sklad slamníků a podobných věcí. Po 40 letech ve spolupráci s obcí Kvasiny a místní křesťanskou obcí byla poprvé veřejnosti otevřena 16. října 2004 při svěcení obecního praporu a znaku obce Kvasiny. Stalo se tak tehdy u příležitosti 460. výročí první zmínky o Kvasinách. Nejde, jak se častěji uvádí, o kapli svatého Františka a Josefa, kteří jsou zobrazeni v horní části vitráže na okně; v její dolní části byl – nyní rozbitý - portrét císaře Františka Josefa I. a nad ním letopočet 1848 – 1898.
Na tomto zámku, který byl navrácen v rámci restitucí rodině Janečkově (Ing. dr. h. c. František Janeček byl zakladatelem kvasinské automobilky), se narodil 21. července 1774 Jan Alois Sudiprav Rettig, právník, obrozenecký spisovatel a překladatel, veřejnosti spíš známý jako manžel Magdaleny Dobromily Rettigové.