Rozum a moudrost jsou církví vnímány jako velké dary od Boha, se kterými se musíme naučit dobře zacházet.
Diskuze nad vzájemným vztahem vědy a víry provází člověka po staletí. Že se jedná o oblast ve které je obtížné nalezení konsensu je zřejmé. O to více je důležitá ochota k otevřenému dialogu, naslouchání a snaha pochopit případné odlišné stanovisko. K tomuto tématu vznikla řada podnětných textů, které jsou dostupné na stránkách Víra.cz.
Tématu vztahu vědy a víry se při své návštěvě České republiky v září 2009 věnoval i papež Benedikt XVI.: „Ačkoli někteří namítají, že otázky náboženství, víry a etiky nemají místo ve světě kolektivního myšlení, takový názor není vůbec samozřejmý. Svoboda, která je předpokladem pro používání rozumu – ať je to na universitě nebo v církvi – má svůj smysl: je určená k hledání pravdy a jako taková je principem křesťanství, které ve skutečnosti vedlo ke vzniku universit. Vždyť lidská touha po poznání pobízí každou generaci, aby rozšiřovala systém poznání a pila z pramenů víry. Bylo to právě bohaté dědictví klasické moudrosti přizpůsobené a vložené do služby evangelia, co první křesťanští misionáři přinesli těmto zemím a položili za základ duchovní a kulturní jednoty trvající dodnes. Ve stejném duchu byl můj předchůdce papež Klement VI. veden k založení slavné Karlovy university v roce 1347, která i nadále významnou mírou přispívá k širším evropským akademickým, náboženským a kulturním kruhům.“ celý text
Vědním oborem, v jehož středu je zkoumání Boha je teologie, někdy nazývaná bohosloví. V České republice je teologie akreditovaným vědním oborem na třech univerzitách, KTF UK v Praze, CMTF UPOL v Olomouc, TF JČU v Českých Budějovicích.
Ke zkoumání odborných vědeckých témat v sociálním kontextu byla Českou biskupskou konferencí ustanovena Pracovní skupina Sociální otázky, která má tři sekce: ekologickou, ekonomickou a politicko-sociální.
Katoličtí odborníci se angažují rovněž v rámci platforem České křesťanské akademie nebo Moravsko-slezské křesťanské akademie a mají bohatou přednáškovou a publikační činnost.
Na poli mezinárodním je důležitou institucí Papežská akademie věd založená v roce 1936 papežem Piem XI.. Jedná se o prestižní vědeckou organizaci, jejímž cílem je podpora moderních výzkumů a rozvoj mezioborové spolupráce.
Mezi významná světivá vědecká pracoviště založená církví patří např. Vatikánská observatoř v Castel Gandolfo (astronomie) nebo Nemocnice sv. Vincence v Sydney (výzkum v oblastech imunulogogie a kardiologie) (zdroj: cirkev.cz)