Galerie: Velkopáteční obřady

Obřady mají tři části – bohoslužbu slova, uctívání Kříže a přijímání Těla Kristova.

Bohoslužba začala v naprostém tichu. Biskup s přisluhujícími pozdravil oltář hlubokou úklonou a pak se v leže modlil. Následující čtení z Písma a zejména Pašije podle evangelisty Jana ukazují velikost Kristovy oběti za hříšníky.

Starobylé přímluvy po bohoslužbě slova pocházejí z prvních dob křesťanství. Prosí Boha za církev a celý svět, za věřící i nevěřící.

Ústřední bod Velkého pátku představuje uctívání Kříže. Kříž je pro křesťany znamením spásy: na něm zvítězil Ježíš nad hříchem a vysvobodil lidstvo z jeho nadvlády. Zahalený kříž byl za zpěvu „Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel světa“ postupně odhalen. Poté odložil biskup odznaky svého úřadu, zul si boty a jako první ho uctil pokleknutím a políbením. Po něm následovali všichni ostatní.

Přestože se na Velký pátek jako v jediném dni v roce neslaví Mše svatá, svaté přijímání nechybí. Jak zaznívá ve starodávné metafoře, Eucharistie je plodem stromu Kříže, a proto se i na Velký pátek přijímání podává.

Konec se opět odehrává v tichu, zůstává jen otevřený Boží hrob. Adorace u něj je možná po celou Bílou sobotu až do šesti hodin večer.

Fotogalerii si prohlédněte zde.