Poslechněte si Sváteční slovo diecézního biskupa pro Český rozhlas Hradec Králové.
Křesťané knížete Václava uctívají déle než tisíc let nikoliv proto, že byl úspěšný a mocný vladař. To, proč ho lidé už krátce po jeho smrti začali považovat za svatého, souvisí naopak s jeho pokorou. Podle biskupa Mons. Jana Vokála může být právě to příkladem pro dnešní politiky, kteří se často domnívají, že si přízeň zajistí okázalými gesty.
„Je to výzva každého z nás, abychom ve svém životě napodobovali pokoru svatého Václava,“ řekl královéhradecký biskup ve svátečním vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové.
Václav byl kníže, který klečel. Před svatostánkem. „Napodobovat ho lidé netoužili v tom vnějším – v životě na hradě, knížecích hostinách – ale v tom, jak pokorně se i z pozice knížete dokázal klanět Bohu,“ řekl biskup Jan Vokál.
Podle něj je poselství Václavova života jednoznačné: „I když jsem kníže, panovník, vládce, i když mám velkou moc, nejsem tím, kdo má ve svých rukou život a svobodu svých poddaných. Ti mohli vidět svého panovníka nejen sedět na trůně, ale i klečet před oltářem. A zdánlivým paradoxem je, že právě to zajistilo Václavovi mimořádnou oblibu, díky které je národem uctíván dodnes.“
Různé skupiny ve společnosti si však ze svatého Václava také často dělají proměnlivý symbol, s jehož pomocí sledují své rozdílné záměry – jednou může posloužit demonstrantům, kteří se pod jeho sochou scházejí, k dobré věci, jindy si ho dávají do štítu extremisté či nejrůznější podivíni. Proto je podle královéhradeckého biskupa nutné připomínat právě Václavovu pokoru.
„Je to výzva pro každého z nás, abychom se na svatého Václava neodvolávali jako na národního patrona v situacích, kdy sledujeme jen své sobecké cíle, ale abychom se od něj učili pokoře před Boží velikostí,“ řekl biskup Jan Vokál.
Sváteční slovo pro ČRo Hradec Králové si poslechněte zde.