Zprávy

Konkrétnost je kritériem křesťanství

Konkrétnost je kritériem křesťanství Od Boha dostaneme všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé...

 

... a to je jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. (1 Jan 3,22 - 4,6).

 

„Jedině tak můžeme prosit o to, co chceme, odvážně a bez ostychu“ – dodal Svatý otec ve své homilii v kapli Domu sv. Marty a pokračoval: „Věřit, že Bůh, Syn Boží přišel v těle, stal se jedním z nás. To je víra v Ježíše Krista, jednoho Ježíše Krista, jednoho konkrétního Boha, který byl počat v Mariině lůně, narodil se v Betlémě, vyrůstal jako dítě, utekl do Egypta, vrátil se do Nazareta, naučil se s tatínkem číst, pracovat, dělat pokroky a potom kázal... tedy konkrétní člověk, kterým je Bůh. Nikoli Bůh převlečený za člověka. Bůh, který se stal člověkem, Tělem Krista. Toto je konkrétnost prvního přikázání. To druhé je také konkrétní: Milovat, mít se vzájemně rádi konkrétní láskou, nikoli fantazií. Nikoli říci: »Mám tě rád, tolik tě mám rád« a potom jít a svým jazykem, pomluvami tě zničit... Nikoli. Boží přikázání jsou konkrétní a kritériem křesťanství je konkrétnost, nikoli ideje a hezká slova. Konkrétnost je výzva.“

„Apoštol Jan – pokračoval papež – byl nadšencem Božího Vtělení, jež je mu kritériem pro rozlišování duchů, ke kterému vybízí: »každému duchu hned nevěřte, ale zkoumejte duchy, zda-li jsou z Boha«.

 

„Životem křesťana je konkrétnost ve víře v Ježíše Krista i v lásce, ale také zápas, protože stále přicházejí ideje nebo lžiproroci, kteří nabízejí Krista, který je soft - není tolik tělesný, a blíženskou lásku, která je trochu relativní.... Jako když si řeknu »Ano, tihleti jsou moji, ale tamti nikoli...«“

 

„Věřit v Krista, který »přišel v těle«, a věřit v konkrétní lásku je nutné k rozpoznání toho, zda »duchové« čili určité inspirace, pojmy, úmysly či nápady jsou opravdu z Boha. »Vždyť ve světě je mnoho lžiproroků«, jak říká svatý Jan, a proto je nezbytná duchovní bdělost. Každý křesťan – dodal František – by měl denně tři až pět minut zkoumat, co se v jeho srdci přes den dělo. Nejde přitom ani tak o hříchy, ale právě o ona vnuknutí.“

„Kdo mi může pomoci rozlišovat? Lid Boží, církev, jednomyslnost církve, bratr, sestra, kteří mají charisma pomáhat vidět jasně. Proto je pro křesťana důležitý duchovní rozhovor s lidmi, majícími duchovní autoritu. Není nezbytné chodit za papežem nebo za biskupem, abych viděl, zda to, co cítím, je dobré. Je přece tolik lidí – kněží, řeholnic, laiků – kteří mají schopnost pomáhat vidět, co se děje v mém duchu, abych nepochybil. Na začátku svého [veřejného] života, si Ježíš musel počínat podobně, když Jej na poušti navštívil ďábel a nabídl tři věci, které nebyly podle Božího Ducha. Ježíš odmítl ďábla Božím Slovem. Pokud se to dělo Ježíšovi, pak jistě také nám. Nemějme tedy strach.“

„Boží lid – řekl dále papež – postupuje vpřed vždycky v konkrétnosti: v konkrétní víře a v konkrétní lásce. V této konkrétnosti spočívá také smysl církevní disciplíny, která pomáhá konkrétnímu růstu a vyhýbá se filosofiím farizejů nebo saducejů. Bůh se stal konkrétním, když se narodil z konkrétní ženy, žil konkrétní život, zemřel konkrétní smrtí a žádá nás, abychom měli rádi bratry a sestry konkrétně, i když některé není snadné mít rád,“ končil papež František pondělní homilii.

 

Kalendárium

Myšlenka pro dnešní den
Dobrý rodič nešetří svou náruč, ale nezapomíná svěřovat své děti do Božích rukou.
Vojtěch Kodet

 

Kontakt

BISKUPSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉ

Velké náměstí 35
500 01 Hradec Králové
tel.: +420 495 063 611

fax: +420 495 512 850

 

IČ: 00 44 51 34
DIČ: CZ 00 44 51 34  

číslo účtu: 1006010044/5500

 

Tiskový mluvčí

» Napište nám