Datum:
Do věčného života povolal Pán Ježíš Kristus svého věrného služebníka a obětavého kněze.
Rozloučení proběhne při mši svaté ve středu 3. května ve 14:00 hod. ve farním kostele sv. Bartoloměje v Mladočově. Parte
P. Josef Preisler
(18. 1. 1934 - 25. 4. 2017)
Josef se narodil ve Svratce ve zbožné rodině, ve které získal živou víru,
díky které záhy rozpoznal své povolání ke kněžství. V r. 1949 nastupuje
k salesiánům do Fryštáku jako student gymnazia. Po roce však je zde jeho
studium ukončeno komunistickým záborem. Z Fryštáku byl spolu s ostatními
studenty a salesiány odvezen do internace v Oseku. Na výzvu zda se chtějí
studenti i v těchto podmínkách stát salesiány, řekl Josef spolu s osmi dalšími své
ano a hned začala tato skupina s P. Medem noviciát. Ten pak pokračoval pod
vedením P. Vitáska na Křímově, kam byli salesiáni a další řeholníci převeleni
jako dělníci na stavbu přehrady. Rád později vzpomínal na intensivní řeholní
a komunitní život i v těchto řeholnímu životu nepříznivých podmínkách.
Po absolvování tajného studia teologie byl Josef spolu s několika dalšími
salesiány díky diplomacii P. Míši tajně vysvěcen v Římě na kněze (1968). Po
určitém politickém uvolnění za Pražského jara (1968) si Josef po dva roky spolu
s dalšími oficiálně doplňuje své teologické vzdělání na teologické fakultě
v Litoměřicích. Tímto dodatečným studiem se též sledovalo získání oficiálních
dokladů o studiu.
Když se po Pražském jaru na popud P. Míši začaly rozjíždět „chaloupky“,
kterými byl pověřen P. Jaroslav Lank, stal se Josef jeho zdatným pomocníkem
a měl tak zásluhu na jejich rozkvětu. Nejdříve spolu s Lankem a později
samostatně některé chaloupky vedl. K rozlišení funkcí získal Lank titul
„arcišéfa“ („Arcík“) a Josef titul „šéfa“.
Převážnou část svého kněžského života se Josef angažoval ve farní
pastoraci. Prošel farnostmi: Chotusice, Sadská, Bykáň, Kutná Hora, Městec
Králové a Mladočov. V Mladočově ještě oslavil své osmdesáté narozeniny, ale
zakrátko odtud kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu odešel do komunity
v Sebranicích. Kvůli náročnějšímu lékařskému ošetření odjížděl čas od času do
Prahy, kde také v Domě sv. Karla Boromejského zemřel.
Na všech místech, kde Josef žil a působil, ať už šlo o angažovanost ve
farní pastoraci nebo bratrský život v komunitě, byl Josef uznáván a oblíben pro
svou hlubokou zbožnost, plné apoštolátní nasazení, dobrotu srdce a tichou, často
krajní, obětavost ve službě všem potřebným.