Na zahájení Svatého roku milosrdenství a ke Svaté bráně v Římě 8. prosince putovali i poutníci z českých a moravských diecézí. Přinášíme jejich zážitky.
Při naší pouti do Říma na zahájení Svatého roku milosrdenství jsem vnímala vděčnost za právě končící rok Národního eucharistického kongresu, dar obnovy smlouvy s Bohem. V pondělí před zahájením Svatého roku jsem měla možnost nahlédnout do hlavního centra organizačního týmu a také se setkat s arcibiskupem Fisichellou. I přes mnohé nedostatky a jisté "nedoladěnosti" při registraci se podařilo neuvěřitelné dílo a v den začátku vše začalo fungovat.
Když Svatý otec otevřel Svatou bránu, na Svatopetrském náměstí zavládlo naprosté ticho a takové posvátné napětí. I když jsme s naší skupinou byli od papeže Františka daleko, přesto jsme hluboce prožili tento okamžik naší přítomnosti – tady a teď. Překrásný hymnus Svatého roku Misericordes sicut pater doprovodil tento mimořádný okamžik radosti, ale také velké vážnosti a zodpovědnosti. My všichni jsme vyzváni k milosrdenství. Když jsme pak s naší poutní skupinou v modlitbě přicházeli od Andělského hradu ke Svaté bráně, organizátoři nás s velkou jemností, něhou, úctou a projevy víry provázeli a otevírali cestu. A i když je možné, postavit se do fronty hned přímo v bezprostřední blízkosti svatopetrské baziliky, tento způsob byl mnohem hlubší .
Mnozí si z Říma přivezli certifikát, který jim bude připomínat tyto mimořádné dny zahájení Svatého roku milosrdenství. Asi nejen já, ale i další, jak jsme si dávali při naší cestě domů svědectví, jsme se nemohli nabažit toho, že můžeme projít Svatou branou tolikrát, kolikrát chceme – není to symbolické? Boží milosrdenství nemá konce – je to zdroj naší spásy. A od třetí adventní neděle máme ještě další místa i v naší zemi. Svatou branou mohou projít všichni.
Velmi zvláštní byly bezpečnostní kontroly před vstupy na prostranství Svatopetrského náměstí i všechna další hlavní místa. Zdánlivé zdržení, ale zároveň nutnost, zajistit bezpečnost. Potkáváte mnoho ozbrojených vojáků a mnohem méně skupin. Myslím, že mnoho lidí z obav tuto cestu na zahájení Svatého roku odřeklo. Podobná situace jako v roce 2000 ve Svaté zemi, kdy Jeruzalém, Betlém, hlavní místa, kam směřují poutníci, zela prázdnotou. Obdivuji Svatého otce, který přichází právě v těchto neklidných časech s pozváním a povzbuzením – blahoslavení milosrdní…
Při středeční generální audienci jsme měli rezervovaná místa v prostoru, kudy projížděl Svatý otec. Několikrát se zastavil, aby požehnal dětem, nemocným. Je pro mne velkým vzorem žitého milosrdenství tělesného i duchovního.
V průběhu Svatého roku je připraveno v Římě mnoho poutí určených pro růžné skupiny poutníků. Kéž prožijeme tento Svatý rok se srdcem otevřeným a vyzdobeným, jako jsou vyzdobené Svaté brány letošního mimořádného Svatého roku milosrdenství. Vyzdobené ne pro nás, abychom pochválili, jak je to hezké, ale pro ty, kteří Božího milosrdenství nejvíce potřebují. (Hana Frančáková)
Ohlasy a dojmy účastníků:
"Jsem naplněn dojetím nad nesmírnou Boží dobrotou, že na gesto, které učiní Svatý otec tím, že vyhlásí Svatý rok milosrdenství, Bůh najednou vylévá prameny svého milosrdenství, aby je znovu vylil na svět, na každého z nás. Boží milosrdenství je mohutnou řekou nového života, která hojí každou lidskou ránu, zavlažuje rodinu, společenství, každého jednotlivce. milosrdenství je cesta Boha k člověku, ke spáse člověka. Myslím, že tento mimořádný jubilejní Svatý rok přinese velké požehnání. Za předpokladu, že člověk uzná, že je hříšník a že má zapotřební Boží lásky a Božího milosrdenství." (biskup Jan Vokál, Hradec Králové)
"V roce 2000 jsem zůstal před bránou. Nyní jsem prošel – a nejen jednou, ale za pokání dvakrát." (P. Augustin Števica, Libáň)
"Velké obdarování, milosti pro ostatní lidi a do všeho, co je před námi." (Tereza Macková, Pozořice)
"Ohromný zážitek, uvědomila jsem si, jak velké milosti a milosrdenství jsem obdržela. Svatý rok se kryje s desátým výročím mého křtu. Je to pro mne velký dar, že jsem mohla být přijata do katolické církve." (Marie Müllerová, Nymburk)
"Z pocitu převládá velká radost, jak se zpívá ve známé písni: radost, kterou svět nemůže dát, radost, kterou svět nemůže vzít a taky uvědomění si milostí, které jsme tam zažili. Také malé oběti v podobě bezpečnostních prohlídek v duchu fatimských dětí, které Panna Maria prosila o malé oběti za obrácení hříšníků." (Ludmila Staňková, Studénka)
"Nezasloužený dar této nádherné pouti a uvědomění si, jak je důležité odpuštění a naučit se odpouštět." (Marie Šrajerová, Opava)
"Hloubka nekonečné milosrdné nekonečné lásky a radost z projití Svatou branou." (Alena Moravcová, Mendrika)
"Prožívala jsem velkou vděčnost a radost z toho, že jsem mohla prosit za ty, kteří se svěřili do našich modliteb." (Sylvia Mihaľová, Mendrika)
"Uvědomil jsem si, jak je Boží milosrdenství něžné." (P. Václav Dolák, Svitavy)
"Překrásný zážitek. Není možné vypovědět. Prosili jsme za svou rodinu, celý národ a vůbec za celý svět." (Vladimír a Milada Urbánkovi, Hradec Králové)
"Když jsem nesla kříž při naší poutní modlitební cestě ke Svaté bráně, jako by nadlehčoval moje kroky. Byl to silný zážitek." (Eva Vítová, Hradec Králové)
"Velká posila a obrovská zodpovědnost." (Alena Štěpánová, Brno)
"Nádherný zážitek, když jsem mohla projít Svatou branou, kterou historicky poprvé prošli dva papežové najednou." (Mirka Čupová, Písek)