Historie

15. královéhradecký sídelní biskup Maria Tadeáš říšský hrabě von Trautmannsdorf-Weinsberg, zakladatel knihovny

Biskupská knihovna Biskupství královéhradeckého byla založena r. 1812. Tehdy se designovaný arcibiskup olomoucký a 15. královéhradecký sídelní biskup Maria Tadeáš říšský hrabě von Trautmannsdorf-Weinsberg rozhodl věnovat část své privátní bibliotéky Biskupství královéhradeckému, aby tak přispěl v duchu osvícenských tradic k prohlubování vzdělanosti diecézního kléru, především alumnů jím založeného Teologického institutu.

 

Jeho nástupce, biskup Alois Josef hrabě Kolowrat-Krakowský tento základ úspěšně rozvíjel jak vlastními příspěvky do knihovního fondu, tak stanovením zásad pro využívání bibliotéky odbornou veřejností. Knihovna se z větší části nacházela v prvním patře severního křídla biskupské rezidence, kde zabírala tři místnosti hned za kaplí. Menší část byla umístěna v jižním křídle.

 

Mezi čtenáři lze nalézt jména osob, svým věhlasem přesahujících zdejší region. Za všechny lze jmenovat alespoň významného bohemistu a profesora češtiny na Teologickém institutu Josefa Liboslava Zieglera či kanovníka zdejší kapituly, malíře Jana Venuta.

 

Po roce 1881 se knihovna přičiněním 18. královéhradeckého biskupa dr. J. Haise přestěhovala do nově vystavěného západního křídla a byla doplněna o některý další mobiliář. Poslední doložená výpůjčka byla realizována 10. ledna r. 1901.

 

V časech sedisvakance (1956 - 1989) byla knihovna zásluhou konzistorního rady F. Peciny nově zkatalogizována a čas od času z ní byly některé knihy neoficiálně půjčovány.

 

Za vlády 23. královéhradeckého biskupa ThLic. Karla Otčenáška (1989/90 -1998) bylo rozhodnuto knihovnu obnovit a zřídit pro ni další pracoviště s depozitářem. Volba padla na tzv. salu terrenu, původně zahradní stavbu uvnitř areálu bývalé jezuitské koleje, kterou Biskupství královéhradecké získalo do vlastnictví v r. 1993. Oprava té části rozsáhlého kolejního komplexu v níž se nacházela i budova budoucí knihovny, byla však pro nedostatek financí pozastavena.

 

Na příkaz 24. sídelního biskupa královéhradeckého, ThLic. Dominika Duky OP (1998 - 2010) byl původní projekt pozměněn a knihovna pojata více velkoryse, aby bylo možné navázat na její původní poslání a poskytovat služby odborné veřejnosti. Oprava zbytku koleje včetně saly terreny byla dokončena v roce 2000.

 

Téhož roku bylo také náležitě upraveno právní postavení Biskupské knihovny schválením jejího statutu a začleněním do Organizačního řádu Biskupství královéhradeckého. Statut byl dosud jednou novelizován.

 

Dne 30. 9. 2002 na svátek sv. Jeronýma se konal slavnostní akt otevření knihovny pro veřejnost a 7. 10. 2002 proběhl na novém pracovišti první výpůjční den.

  

Od roku 1998 zastával funkci vedoucího knihovny PhDr. Petr Adam, Fam. OT. Především díky jeho velkému úsilí, záskala knihovna svou současnou funkční, ale i fyzicku podobu podle jeho oblíbeného bonmotu: "Mnohé zámky mají své knihovny, naše knihovna má svůj zámek."

PhDr. Petr Adam, Fam. OT  tragicky zemřel 29. 11. 2006.

 

 

Trautmannsdorfská knihovna

Koncem roku 2004 započalo celkové restaurování Trautmannsdorfské knihovny. Knihovní fond byl deponován v archívu a mobiliář včetně centrální sochy, obrazů, ozdobných prvků rozebrán a transportován do ateliéru. Celodřevěná barokní část knihovny je z masivního dubu, který byl překryt nepůvodním fládrem a doplněn fragmenty z pozdějších oprav. V několika partiích byla patrná rozestouplá místa vlivem zhroucené konstrukce knihovny. Na mnoha místech chyběly obvodové ozdobné lišty. Sloupy knihovních skříní byly v pozdější době překryty druhotným fládrem a zdobné prvky včetně řezaných rámů obrazů byly též v minulosti přetřeny bronzem. Zadní stěny knihovny provedené z měkkého dřeva byly rozestoupeny a napadeny plísněmi a dřevokazným hmyzem. Značný restaurátorský zásah vyžadovali též obrazy včetně rámů a socha sv. Benedikta.

 

Celkový dohled nad rekonstrukčními  pracemi prováděl akademický malíř Roman Ševčík ve spolupráci s restaurátorkou Patricií Ševčíkovou a panem Milanem Gabrielem. Průběh prací byl konzultován se zástupci Národního památkového ústavu Pardubice. Po odstěhování mobiliáře a prken podlahy byly zjištěny statické nedostatky, které vyžadovaly zpevnění zdiva ocelovými sponami. Stavební úpravy se týkaly hlavně provedení nových elektroinstalací a rozvodu médií k novým klimatizačním  jednotkám. Byla kompletně vybourána  dřevěná podlaha, vyměněna podlahová konstrukce a původní prkna podlahy přebroušena a ošetřena. Stropní konstrukce zůstaly zachovány.


Slavnostní otevření nově zrestaurované knihovny proběhlo v únoru 2006 za účasti zástupců církve, ministerstva kultury, Královéhradeckého kraje, magistrátu města a významných osobností.

 

Pod cihlové klenby v ocelových nosičích byl po odizolování vložen nový pohled v klasickém provedení opatřený kvalitní štukovou omítkou a štukatérskou výzdobou. Nově bylo vyřešeno osvětlení knihovny šetrnějším nasvícením stropního pohledu skrytými svítidly.  Okna byla opatřena vitrážovými skly a plánuje se doplnění fólií s UV filtrem. V průčelí byl nainstalován nově zrestaurovaný zarámovaný obraz Karla Škréty Svatá rodina se sv. Karlem Boromejským a sv. Františkem, který je nasvícen bodovými svítidly.

 

Zrestaurování prostor a mobiliáře Trautmannsdorfské knihovny bylo posledním velkým projektem PhDr. Petra Adama, Fam. OT.

Kalendárium

Myšlenka pro dnešní den
Čím je člověk rozumnější a lepší, tím víc dobra v lidech pozoruje.
Pascal

 

Kontakt

BISKUPSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉ

Velké náměstí 35
500 01 Hradec Králové
tel.: +420 495 063 611

fax: +420 495 512 850

 

IČ: 00 44 51 34
DIČ: CZ 00 44 51 34  

číslo účtu: 1006010044/5500

 

Tiskový mluvčí

» Napište nám