Myšlenky k postní době

Středa po 4. neděli postní

Jiří Vojtěch Černý

Odtud přijde soudit živé i mrtvé

(KKC 668-682)

 

Pouhých pět slov tohoto úryvku Kréda a jeho sdělení je tak významné. Konečně, hned první slovo – a už vyvolává otázku: „ODTUD…“ – ale kde je to „odtud“? Odpověď nám dávají předchozí slova Vyznání víry, kdy jsme recitovali: „Vstoupil na nebesa“ – dokonce jsme posléze ujišťováni o tom, že v nebi sedí Boží Syn po pravici Boha Otce. Takže Ježíš nemůže přijít při svém druhém příchodu na zem odjinud, než z království svého a našeho Otce, z nebe. A když z nebe, tak jeho slavný příchod bude vlastně „sestoupením“. Neboť mu předcházelo slavné „Nanebevstoupení“, o kterém máme nezpochybnitelný důkaz v samém Písmu (Lk 24,50-52; Sk 1,9-11). A stejně, jako bylo smyslově zaznamenatelným Kristovo vystoupení na nebe v Jeruzalémě, stejně nepřehlédnutelným bude i jeho sestoupení, jeho PŘÍCHOD. Jeho diváky však nebude, jako při Nanebevstoupení, jen oněch 11 apoštolů, (a možná i někteří jeho učedníci?), ale jeho aktivními účastníky budou všichni lidé této planety, bez jakýchkoli rozdílů. Kristův druhý příchod – PARUSIE, na tuto zem bude velkolepým a nepřehlédnutelným zjevením pro všechno tvorstvo – jak nás o tom ujišťují pro změnu apokalyptické texty Písma sv. Nevíme ovšem KDY to nastane – o tom dni mlčí Písmo, mlčí i Kristus, který přiznává, že „to ví jen jeho nebeský Otec“. My bychom rádi znali svoji budoucnost, ale právě ona neznalost je pro nás žádoucí – už proto, aby nás udržovala, nikoli v nejistotě (Kristův příchod je jistý), ale v bdělosti („bděte tedy, protože neznáte den, ani hodinu“). A bdělost je na místě, vždyť účelem příchodu Ježíše na svět bude SOUD! Ježíš přijde „soudit živé i mrtvé“.

 

Pojem soud vnímáme negativně, nikdo není rád, je-li posuzován, souzen, či dokonce odsuzován. Tady však nejde o soud podle našich lidských zvyklostí a měřítek. Žádné paragrafy, taláry, vynášení ortelů, vyměřování trestů – a také žádné stranictví, předsudky, zamlčování, překrucování pravdy, nespravedlivé měření dvojím metrem. Nic takového. Soudcem bude přeci JEŽÍŠ! Ježíš, Syn Boží, ztělesněná moudrost, pravda – a naštěstí pro nás, i láska a milosrdenství. Toho Bůh ustanovil  soudcem  světa  (Jan  5,22;  Jan  5,26-27) – a oprávněně, když uvážíme, že svou smrtí na kříži vrátil člověku svobodu Božích dětí a zlo- mil moc hříchu a smrti. Nevíme, JAK bude tento soud – který bude nejspíš nejdůležitějším okamžikem naší existence, vždyť bude rozhodovat o věčnosti! – vypadat. Můžeme pouze spekulovat, opět na základě Písma. (Mk 12,38-40; Lk 12,1-3; Jan 3,20-21; Řím 2,16; Mt 11,20-24; Mt 5,22 a zejména Mt 25,40). Ale, tady nejde o akademické spekulace, tady jde takříkajíc „o život“. Boží Syn přece přišel ne proto, aby svět soudil, ale aby byl svět skrze něho spasen.“ (Jan 3,17). Domyšleno: cílem není rozsudek, ale spása. Nicméně, i když Ježíš nám spásu svou výkupnou smrtí zajistil, nespadne nám automaticky sama do klína. Rozhodovat bude, jak vyplývá z výše uvedených biblických odkazů, stav našeho nitra, našeho srdce. Jazýčkem na misce pomyslných vah, bude naše víra a láska. Naše angažovanost pro život (se vším, co tento pojem obnáší). Teologickým oříškem může být a je, onen soud ŽIVÝCH I MRTVÝCH. Přijde-li Ježíš opět na zem, pak by se měl jeho soud týkat přeci jenom těch, kteří v tu dobu budou na zemi žít. A ono tomu tak bude, vzpomeňme na Kristovy předpovědi Posledního soudu v evangeliích – „jeden bude ponechán, druhý vzat“. Ale co s těmi mrtvými? Znamená to snad, že Ježíš bude opakovat náš osobní soud? To jistě ne. Ježíš se nevrací k tomu, co už bylo. Vysvětlení snad najdeme v tom, že zatím co po naší smrti půjde o náš osobní soud, na konci časů proběhne konečný, poslední, definitivní soud, který se nebude týkat pouze jednotlivých lidí a jejich duší, ale celého stvoření od jeho počátku. Bude to jakási definitivní tečka, závěrečný akord celého Vesmíru (nebe a země pominou, budou padat hvězdy, slunce se zatmí). Co bude následovat, nevíme. Ale slova Nicejsko-cařihradského  vyznání  víry  ještě  pokračují: „a jeho království bude bez konce“. Nesnažme se pochopit nepochopitelné.   Věřme!   Věřme, že pro nás Pán v nebi připravil mnoho příbytků, (2 Kor 5,1), že naše místo je v nebi a snažme se žít tak, abychom se o něj svoji pošetilostí nepřipravili.

 

xxx

 

Bože, ty odměňuješ spravedlivé za jejich zásluhy a hříšníkům odpouštíš pro jejich pokání; milostivě vyslyš naše prosby a pomoz nám, abychom s pravou kajícností vyznali své viny a dosáhli odpuštění. Skrze tvého Syna…

Kalendárium

Myšlenka pro dnešní den
Usilujeme víc o to, abychom se vyvarovali bolesti, než abychom získali radost.
S. Freud

 

Kontakt

BISKUPSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉ

Velké náměstí 35
500 01 Hradec Králové
tel.: +420 495 063 611

fax: +420 495 512 850

 

IČ: 00 44 51 34
DIČ: CZ 00 44 51 34  

číslo účtu: 1006010044/5500

 

Tiskový mluvčí

» Napište nám