Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

Pouť smíření v želivském opatství


Datum:

Letošní Smírnou pouť v želivském opatství provázela o víkendu 10.-11.8. podle převora premonstrátského kláštera v Želivu P. Tadeáše Spišáka velmi pohnutá atmosféra.

Pouť smíření v želivském opatství

„Hlavním hostem tentokrát dvoudenní pouti za smíření a odpuštění byl premonstrátský opat z Hambornu Albert Dölken, který v sobotu velmi sugestivně promluvil na téma Proč odpouštět. Následná Křížová cesta za odpuštění, provázena texty kandidáta na blahoslavení P. Antonína Šuránka, začala svíčkovým průvodem od želivského památníku, umístěného v klášteře, kde je seznam 464 kněží, kteří byli internování v Želivu, včetně Františka Tomáška, pozdějšího kardinála a Karla Otčenáška, pozdějšího královéhradeckého arcibiskupa“, nastínil atmosféru želivský převor. Jak dále uvedl, ti, kdo se Křížové cesty zúčastnili, vstoupili do potemnělého klášterního kostela Narození Panny Marie s rozsvícenou svící za všechny internované kněze a řeholníky, kteří po šestiletou dobu internace nesměli do kostela vstoupit.

Pouť vyvrcholila v neděli za přítomnosti médií, včetně České televize, slavnou bohoslužbou, kterou slavil želivský opat Jáchym, při které přednesl homilii opat hambornský. Ten se v promluvě nejen opět věnoval tématu odpuštění, ale připomněl i 880. výročí založení želivského kláštera a 870. výročí příchodu premonstrátů do Želivu. „ Na konci nedělní bohoslužby byl v Želivu odhalen památník všem kněžím a řeholníkům, kteří trpěli za totality na území Čech, Moravy a Slovenska. Autorem památníku je slovenský architekt Svetozár Ilavský, jehož obětní stůl je už rok instalován klášterním želivském kostele. Ilavský pojal památník jako bronzovou sochu Krista na kříži, jejíž předlohou byla rovněž socha Ježíše Krista, která stála v roce 2003 v Bratislavě na podiu, z něhož tehdejší papež, dnes sv. Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavenou mučednici sr. Zdenku Schelingovou“, dodal P. Tadeáš Spišák. Ještě na začátku nedělní mše svaté však proběhla tryzna, při které požádali želivští řeholníci jménem všech kněží laiky za odpuštění jejich případné zahořklosti, zatrpklosti, za zneužívání, ale také třeba za špatné hospodaření, nedostatek lásky a pochopení. Reakcí na tuto skutečnost bylo vystoupení jedné ženy, která se kněžím omluvila za všechny laiky, kteří kdy neměli pro kněze potřebnou dávku pochopení a lásky. Kněží a řeholníci byli v želivském klášteře internováni mezi lety 1950 a 1956. Od roku 2013 jsou jejich jména vepsána na klášterní zdi. Návštěvníci kláštera kolem ní prochází při prohlídce expozice, jejíž součástí expozice je i takzvaná okurková monstrance, kterou věznění kněží dokázali vyrobit z běžných předmětů, které měli k dispozici - z plechovek od okurek a skleněného dna lahve. 

Fotogalerie