Zprávy

Papež František v Maroku

Papež František v Maroku Papež František je po sv. Janu Pavlu II. druhou hlavou katolické církve, která přijela na návštěvu Maroka.

 

Motto této 28. apoštolské cesty papeže Františka zní „Služebník naděje“, s odkazem na jeden z titulů římského biskupa „Služebník služebníků Božích“.

 

Petrova nástupce na letišti Rabat Salé přivítal včera krátce po 14 hodině král Mohamed VI., s nímž se po vojenské ceremonii odebral v doprovodu arcibiskupa Rabatu Cristóbalelem Lópezem Romero, SDB do královského salónku k symbolickému prvnímu pohoštění datlemi a mandlovým mlékem.

 

Setkání s občanskou společností Maroka

Oficiální uvítací ceremonie se konala za účasti krále, státních a náboženských představitelů, diplomatického sboru a osobností společenského života na prostranství před věží Hassana II., zachovaném spolu se sloupořadím po nedokončené mešitě z 12. století, kam se vejde asi 20 tisíc lidí.

 

Papež František ve své promluvě uvedl: „Zde, na této půdě, která je přirozeným mostem mezi Afrikou a Evropou, bych rád zdůraznil nezbytnost sjednotit naše snahy, abychom dali nový podnět k budování solidárnějšího světa, který by ještě více vyvíjel poctivé, odvážné a neodkladné úsilí o dialog, respektující bohatství i specifika každého lidu a každého člověka. Je to výzva, kterou jsme všichni povoláni přijmout, zejména v této době, kdy se některé hlasy snaží vytvářet z odlišností a vzájemného znevažování důvody k rivalitě a rozvratu.“

 

Citoval také z dokumentu o lidském bratrství a zdůraznil nezbytnost rozvíjet a neustále a neústupně přijímat kulturu dialogu jako cestu a spolupráci jako způsob jednání a vzájemné poznávání jako metodu a kritérium. Dále dodal, že „proti fanatismu a fundamentalismu je nezbytné stavět solidaritu všech věřících, a za nedocenitelné opěrné body svého jednání považovat hodnoty, které jsou nám společné.“

 

Svatý otec zdůraznil, že „svoboda svědomí a náboženská svoboda se neomezuje pouze na svobodu kultu, nýbrž má umožňovat každému, aby žil podle svého náboženského přesvědčení, neboť se nerozlučně pojí s lidskou důstojností.“

 

Vzhledem k tomu, že Maroko čelí velkému přílivu migrantů ze subsaharské Afriky, přicházejících s touhou dostat se odtamtud do vysněné Evropy, uvedl , že doufá, že Maroko „bude v mezinárodním společenství nadále baštou lidskosti pro migranty a uprchlíky, aby mohli tady i jinde být lidsky přijati a chráněni, zlepšila se jejich situace a byli důstojně integrováni.“

 

Deklarace o jedinečnosti a posvátnosti svatého města Jeruzaléma

Poté následovala návštěva Mauzolea Mohameda V. a Hassana II. a soukromá rozmluva papeže s marockým králem v královském paláci. Římský biskup a Mohamed VI. při této příležitosti vydali společnou deklaraci o jedinečnosti a posvátnosti svatého města Jeruzaléma:

 

„Pokládáme za důležité, aby svaté město Jeruzalém bylo chráněno jako společný poklad lidstva a především věřících třech monoteistických náboženství jakožto místa setkání a symbol mírumilovné koexistence, kde se pěstuje vzájemný respekt a dialog. Za tím účelem je třeba uchovávat a podporovat specificky multináboženskou povahu, duchovní význam a jedinečnou kulturní identitu Jeruzaléma. Doufáme proto, že bude věřícím všech monoteistických náboženství zaručen svobodný vstup do svatého města a právo všech na vlastní náboženský kult, aby modlitba jejich věřících za pokojnou budoucnost a bratrství na zemi stoupala z Jeruzaléma k Bohu, Stvořiteli všech.“

 

Návštěva Institutu Mohameda VI. pro imámy, kazatele a kazatelky

Oba se potom společně odebrali do vzdělávacího Institutu Mohameda VI. pro imámy, kazatele a kazatelky nejen z Afriky, ale z celého světa. Papeži byla představena činnost tohoto institutu, který se vyznačuje ochranou náboženství z etických a sociálních důvodů.

 

Setkání s migranty v charitním centru Rabatu

Sobotní den pobytu v Maroku končil papež návštěvou Diecézní charity v Rabatu. Její sídlo se v důsledku migrační krize stalo důležitým opěrným bodem pro zástupy lidí migrujících ze subsaharské Afriky ve snaze dostat se z Maroka do Španělska.

 

Ve své papež nejprve promluvě citoval slova marockého krále Mohameda VI., že „migrant není více lidský nebo méně lidský podle místa svého pobytu na jedné či druhé straně hranice,“ a poté řekl, že pokrok našich národů nelze měřit jenom technologickým a ekonomickým rozvojem. Závisí především na schopnosti nechat se pohnout i dojmout tím, kdo klepe na dveře, a svým pohledem diskredituje a zlehčuje všechny falešné idoly, které život zatěžují a zotročují, idoly, které slibují iluzorní a prchavé štěstí vybudované na okraji skutečnosti z utrpení druhých. Obec, která ztratí schopnost soucitu, zpustne a stane se nehostinnou. Stane se společností bez srdce... neplodnou matkou. Papež pak odkázal ke svému poselství k loňskému Světovému dni migrantů a uprchlíků, kde rozvíjí čtyři zásadní slova: přijímat, chránit, podporovat a začleňovat.

 

„Migranti projíždějí přes Maroko už 20 let. Dříve to byli především mladí muži. V posledních letech se to změnilo. Nejčastěji přijíždějí ženy s dětmi, těhotné ženy nebo nezletilí, vysílaní do Evropy svými rodiči,“uvedl při setkání ředitel Charity v Rabatu, Hannes Stegemann z Německa a dodal, že od roku 2017 opět roste počet migrantů v Maroku, kteří se odtud chtějí dostat do Španělska.

 

„Maročané jsou k migrantům tradičně pohostinní a otevření. Avšak také v této zemi panuje velká nezaměstnanost. Proto dochází někdy k napětím mezi příchozími a místním obyvatelstvem,“ vysvětlil ředitel marocké charity. (zdroj: cirkev.cz)

 

Kalendárium

Myšlenka pro dnešní den

 

Kontakt

BISKUPSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉ

Velké náměstí 35
500 01 Hradec Králové
tel.: +420 495 063 611

fax: +420 495 512 850

 

IČ: 00 44 51 34
DIČ: CZ 00 44 51 34  

číslo účtu: 1006010044/5500

 

Tiskový mluvčí

» Napište nám