Sázava má novou kapli Panny Marie Karmelské

Šest tisíc brigádnických hodin odpracovali farníci, místní obyvatelé a jejich přátelé na stavbě nové katolické kaple Panny Marie Karmelské v Sázavě u Velkých Losenic. V neděli 16.9. se všichni dočkali jejího vysvěcení. Zásluhou P. Daniela Koláře, starosty Sázavy Františka Ledvinky a spolku Karmel Sázava započaly v květnu 2016 stavební práce a zhotovily se základy pro budoucí kapli na pozemku, který k tomuto účelu darovala rodina Uttendorfských ze Sázavy, aby po dvou letech usilovné práce královéhradecký biskup Jan Vokál sázavskou kapli ve tvaru lodi uvedl do života církve. „Sázavská kaple Panny Marie Karmelské je služebně nejmladší českou kaplí. Dříve stavěli chrámy majetní lidí a starali se o ně. Dnes mně naplňuje radostí a hrdostí, že se i v současných podmínkách podařilo vybudovat tuto nádhernou kapli, a to především s přispěním většinou nemajetných lidí“, zdůraznil hned na začátku slavnosti biskup Jan Vokál. Mezi pozvanými hosty nechyběl ani sázavský rodák, pražský pomocný biskup Zdenek Wassebauer: „Kaple by tady dnes nestála nebýt místních pracovitých lidí. Já už nemám možnost často ve zdejším kraji pobývat. Ale když už tady přece jen sloužím mši svatou a podávám eucharistii věřícím do rukou, nemohu si nevšimnout těch upracovaných, mozolnatých rukou. A tato nová kaple byla postavena díky lidem, kteří tady pracovali vlastníma rukama. Přeji této kapli, aby nikdy nezůstala bez lidí, opuštěná, aby nikdy nezačala chátrat. A s jakým nasazením byla postavena místnímu lidmi, tak ať září dál nejen svým vnějškem, ale přítomností lidí, kteří do ní budou přicházet pro povzbuzení a nové světlo“. Podle starosty Františka Ledvinky byly do současné doby prostavěny více než tři miliony korun. Budou však podle něho třeba další finance na vybavení sakristie, lavice do kaple a na pořízení zvonu. Autorkou návrhu kaple ve tvaru lodi je mladá architektka Šárka Ledvinková. Varhany navrhl a postavil sázavský varhanář Jan Karel a poprvé je v neděli při koncertu rozezněl diecézní organolog Václav Uhlíř. Celý objekt, včetně přilehlého sociálního zařízení je bezbariérový. Nově vzniklý areál je tak připravený přijmout stovky poutníků najednou, tak jako tomu bylo nyní, kdy se jich do malé vesničky na Vysočině sjelo na šest set.

V roce 2002 se sázavští farníci na výzvu duchovního začali v květnu scházet před malou kapličkou Panny Marie při májových pobožnostech. Ve stejném roce pak v říjnu na obecním úřadě k modlitbě růžence. Při těchto setkáních začalo být zjevné, že takové společenství věřících (schází se kolem 50 věřících), by potřebovalo vlastní bohoslužebný prostor, a tak se zrodila myšlenka postavit kapli. Po mnoha modlitbách a vynaloženém úsilí dochází v roce 2015 k založení spolku Karmel Sázava z.s.

Proč Karmel a proč zasvěcení kaple Panně Marii Karmelské?

Zasvěcení Panně Marii proto, že původní malá kaplička je zasvěcena Panně Marii (více méně bez bližšího určení) a my jsme chtěli respektovat zasvěcení, které vybrali předkové a navazovat na jejich modlitby a víru. Karmel (= zahrada) pak je vápencové pohoří s krásným údolím s jeskyněmi (prý jich je více než 1000). Byl místem kultu fénického Baala a tudíž i pohanům horou posvátnou. Plinius starší píše, že i Pythagoras vystoupil na posvátnou horu Karmel, nepřístupnou obyčejnému lidu. V Písmě sv. je mnoho zmínek o hoře Karmel. Nejvíce je však spjata s životem proroků Eliáše a Elizea. Na Karmelu přináší za krále Achaba za velkého sucha Eliáš oběť zázračně zapálenou, když před tím kněží Baalovi vyzývali Baala bezvýsledně. Poté z vrcholu Karmelu pozoruje Eliáš obláček vystupující z moře a přinášející zachraňující déšť. Mariánský kult na Karmelu má původ v typickém výkladu mráčku, který viděl z Karmelu Eliáš. V jeskyních Karmelu přebývali již starozákonní poustevníci a kult Baala ustoupil kultu Eliáše (nejpozději za doby Konstantina Velikého). Usídlili se zde křesťanští mniši. Jeskyně, ve které přebýval Eliáš, se dnes nazývá Školou proroků a těší se dodnes velké úctě Židů, křesťanů i muslimů.

Proč tedy Karmel v Sázavě?

I Sázava leží v údolí (mezi Peperkem a Rosičkou), ale to by bylo jen vnější ... V jeskyních Karmelu přebývali proroci, většinou v dobách těžkých, když potřebovali proniknout Boží záměr, když potřebovali zvniternit svou víru a když se duchovně připravovali na úkol daný jim Hospodinem. Přebývali zde mniši, kteří se snažili žít v blízkosti Boží a kteří uctívali Pannu Marii a prosili o její přímluvu. V době křižáckých výprav se stala hora Karmel centrem poustevnického života. Latinští karmelitáni, schválení papežem Honoriem III. v roce 1226, zde zasvětili malý kostelík Panně Marii. Když pak byli karmelitáni pronásledování muslimy, utekli okolo poloviny 14. století z hory Karmel a rozšířili se po celé Evropě.

Karmel je jakási škola duchovní zbožnosti, meditace a rozjímání. A kaple v Sázavě by právě měla, v dnešní uspěchané době - roztěkané a povrchní, být místem, kde člověk načerpá, zklidní se a jde na hlubinu... Sami bychom to nedokázali a Panna Maria, jejímž posláním i v pozemském životě bylo přimlouvat se u svého syna (hned při prvním zázraku na svatbě v Káně) a která se nyní přimlouvá u Boha za hříšníky, se za nás jistě bude přimlouvat, budeme-li o to stát... A Panna Maria je ta, která vše uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom. A tak jako karmel mají v úctě Židé, křesťané a muslimové (dříve i pohané), chceme prosit, aby kaple jí zasvěcená byla místem, které spojuje.                                                      

P. Daniel Kolář

Více zde.