"Péče o stvoření, nahlížené jako sdílený dar, s sebou vždy obnáší úctu a uznání práv každého člověka i národa“, píše papež František.
A to v poselství, které zaslal konstantinopolskému patriarchovi Bartolomějovi I. u příležitosti mezinárodní ekologického sympozia, probíhajícího v Athénách a na Saronských ostrovech (5.-8.6.).
Římský biskup v listě vzpomíná na návštěvu ostrova Lesbu, kterou vykonal za doprovodu ekumenického patriarchy a athénského arcibiskupa Jeronýma II. „Okouzlila mne tehdy scenérie blankytného moře i nebe a zároveň mne silně zasáhla myšlenka na to, že tak nádherné moře se stalo hrobem mužů, žen i dětí, kteří se pouze snažili uprchnout před nehumánními životními podmínkami v zemích svého původu“, pokračuje papež František a dodává, že současně při své návštěvě mohl osobně konstatovat velkorysost řeckého národa, prodchnutého lidskými a křesťanskými hodnotami, který navzdory vlastní hospodářské krizi dokáže poskytnout útěchu lidem, kteří přišli o veškeré hmotné statky.
Jaký svět chceme předat těm, kteří přijdou po nás?, ptá se dále římský biskup. „Násilí, které tkví v lidském srdci, zraněném hříchem, se projevuje i v příznacích nemocí, které nacházíme v půdě, vodě, ovzduší i u živočichů a nelze ignorovat zlo, které se „dnes plně projevuje svou destruktivní mocí ve válkách, různých formách násilí a špatném zacházení i opouštěním těch, kdo jsou nejvíce zranitelní, v útocích proti přírodě“, opakuje slovy své ekologické encykliky (Laudato si´,66). "Křesťané by měli rozpoznat, že příčiny ekologické krize jsou především duchovní, a spolupracovat na jednohlasné odpovědi – tedy v aktivní péči o stvoření a udržitelný, všestranný lidský rozvoj", uzavírá papež František poselství konstantinopolskému patriarchovi.
Zdroj: Vatican news