Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

Mladým z nízkoprahových klubů držíme palce


Datum:

Vzdělání je důležité, právě přes něj vede cesta z chudoby. Kromě jiných ohrožených skupin se Charita stará o spoustu mladých lidí a dětí.

Mladým z nízkoprahových klubů držíme palce

Zítra, v pátek 27. dubna, přijdou do středních škol výsledky přijímacích zkoušek a nejpozději příští středu tak budou výsledky znát i ti, co chtějí na školách studovat. Držíme palce všem holkám a klukům, aby se dostali na tu, co chtějí. A ještě o trochu víc myslíme na ty, kterým jsme s přípravou pomáhali v charitních nízkoprahových zařízeních po celé republice. Těch je 69 a pravidelně je navštěvuje skoro devět a půl tisíce dětí a dospívajících.

Vzdělání je důležité, právě přes něj vede cesta z chudoby. Kromě jiných ohrožených skupin se Charita stará o spoustu mladých lidí a dětí, kteří jsou často raději kdekoli jinde, než doma. U nás nacházejí zázemí, kamarády i pomoc. Třeba se školními úkoly, s nimiž jim rodiče se základním vzděláním nedokážou pomoci. Řada z dětí nikdy nechodila do zájmových kroužků, protože na ně jejich rodičům už nezbývají peníze. Doma mnohdy nemají ani klidné místo, kde domácí úlohu napsat. Charita proto nabízí během školního roku bezplatné doučování ve svých nízkoprahových klubech a dobrovolnických centrech, které vyrostly v lokalitách ohrožených chudobou a sociálním vyloučením v pohraničí i ve vnitrozemí. Mnohé z klubů a center také připravují děti a mládež k přijímacím zkouškám na střední školy a do učilišť.

„Vzdělání je jednou z hlavních podmínek ke zlepšení situace rodin a mladých lidí, kteří se nacházejí ve stavu chudoby,“ říká Martina Vaverková, sociální analytička Charity Česká republika a spoluautorka studie Caritas CARES 2017, která upozornila na dědičnost chudoby u nás. Mladí lidé totiž zpravidla kopírují chování, které vidí ve své rodině a ve svém okolí – tedy i nezájem získat nějakou kvalifikaci a tím zvýšit šanci na lepší práci a posílit vlastní sebevědomí.

Změnit tento přístup se snaží právě tzv. nízkoprahové kluby. Ty nabízejí zejména možnost dětem a mládeži ohrožené sociálním vyloučením smysluplně využít volný čas. Bezplatně jim poskytují místo pro setkání, sportovní a kulturní vyžití, ale také pomoc s učením a poradenství. Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež provozuje Charita v České republice celkem 69 a mají přes devět tisíc uživatelů. Doučování poskytují rovněž některá ze 41 dobrovolnických center.

„Pracujeme s dětmi a mládeží ve věku od 11 do 20 let, která doma nemá nikoho, kdo by jim s učivem poradil,“ říká Lucie Matušová, vedoucí sociální pracovnice Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Charity Kaplice. Zájemcům umějí pomoci i s přípravou k přijímačkám, běžná je příprava před testy a písemkami nebo na opakování učiva. Stejně jako vNízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Zrnko ve Vsetíně.„S mladšími dětmi procvičujeme čtení a psaní, se staršími matematiku a cizí jazyky,“ upřesňuje Magdaléna Juráňová, vedoucí Zrnka.

Obecně je v nízkoprahových klubech největší zájem o doučování češtiny, matematiky a také angličtiny. Důvodem pokulhávání za ostatními spolužáky je často rychlost probírané látky. „Pro některé děti je tempo ve škole příliš rychlé. Doma často nemají nikoho, kdo by látku chápal a mohl jim ji vysvětlit, nebo kdo by si udělal čas se s nimi učit, včetně přípravy na střední školy,“ říká Jarmila Liščáková z Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Ambrela Oblastní charity Třebíč.

Ne každý se ale rozhodne navštěvovat naše zařízení sám.„Někteří k nám začnou chodit na doučování z popudu kurátorů z orgánu sociálně-právní ochrany dětí. My máme ale komplexnější přístup – povzbuzujeme aktivitu a zvídavost dětí tak, aby se samy chtěly ve svých znalostech posouvat k lepšímu,“ říká vedoucí Charitního střediska Michala MagoneCharity Ostrava Jiří Hořínek. Kromě běžného doučování matematiky, češtiny a jazyků mají navíc ve středisku bonus – v místní hudebně je možné trénovat na talentové zkoušky.

Právě probuzená chuť dětí a mladých lidí ke zlepšení svého školního prospěchu a k případnému studiu je podle oslovených pracovníků oním úhelným kamenem, zda nabídka k pomoci nevyzní naprázdno. „Kromě běžného doučování společně zjišťujeme termíny dnů otevřených dveří, informace o učňovských a středních školách, doprovázíme děti na akce pro veřejnost a jsme připraveni sjednat i setkání studentů z těchto škol s našimi klienty. Nikoho z dětí však nenutíme a nepřesvědčujeme,“ říká o zásadách Alena Kopidolová z Klubu Nezbeda Charity Frýdek-Místek. „Pokud dítě odmítá dělat úkoly a přípravu, hledáme společně příčiny jeho odporu a rozhodnutí,“ doplňuje paníKopidolová.

„Aktivity Charity v oblasti doučování jsou velmi dobrým nástrojem sociálního začleňování – znevýhodnění žáci tu mohou získat kromě vědomostí sebedůvěru, motivaci a také pozitivnější vztah ke škole. Tím to ale nesmí končit: je důležité pokračovat v politice, která odstraňuje diskriminaci ve vzdělávání a podporuje rozvoj individuálních schopností žáků. A neméně důležité je budování tzv. inkluzivního trhu práce tak, aby na získané vzdělání mohli mladí lidé navázat kvalitním pracovním uplatněním,“ uzavírá analytička Martina Veverková.

Kamilův příběh

Jedním z těch, komu „nízkoprahy“ změnily život, je dnes dvacetiletý Kamil ze severočeského Šluknova. Už jako ministrant v místním kostele poznal ředitelku místní Oblastní charity Evu Habel, která se do českého pohraničí přestěhovala z bavorského Mnichova, aby se věnovala práci s mládeží v této vyloučené lokalitě. Při rekonstrukci prostor pro vznikající nízkoprahový klub Ambrela pomáhal i dospívající Kamil, který se stal dobrovolníkem při práci s dětmi. A Charita pomohla i jemu, když se chystal na přijímací zkoušky na střední lesnickou školu. „Bál jsem se jít sám,“ přiznává Kamil. K úspěšnému zvládnutí zkoušek mu pomohl doprovod kamaráda z Charity. A kontakt neztratil ani během studia. „Chodil jsem na Charitu s úkoly, mohl jsem si tam připravit a vytisknout referát, přezkoušeli mne tu,“ vzpomíná. Ze školy pak přešel na učiliště, kde mu šlo učení snadněji, ale v posledním ročníku odjel hledat štěstí do Anglie. Po návratu našel útočiště opět ve šluknovské Charitě, tentokrát jako pracovník Ambrely. „Abych zabavil děti, které v Ambrele tráví svůj volný čas a poskytl jim pomoc, kvůli které se na mne obrátí,“ vysvětluje své důvody Kamil. Konkrétně teď připravují Romský den s posezením pro rodiče a s městem také Den Země, kde provedli s dětmi „velký úklid“ odpadků na místním sídlišti. Na děti působí i svým příkladem a netají se tím, že mu Charita změnila život. A vážně uvažuje o tom, že si na učilišti dodělá chybějící rok.


O Charitě Česká republika

Charita Česká republika pomáhá rodinám, mužům, ženám i dětem bez ohledu na jejich věk, víru nebo zemi původu. Po celé zemi zastřešuje organizace Charity Česká republika více než tři sta farních, oblastních, městských Charit. Se svými sedm tisíci zaměstnanci poskytuje ročně pomoc více než 135 000 lidem.

Pro mladé lidi a rodiny Charita Česká republika provozuje 40 azylových domů pro rodiče s dětmi v tísni (v roce 2016 to bylo 1 219 rodin / 3 393 uživatelů), 4 domy na půl cesty (78 uživatelů), 69 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (9 389 uživatelů) a 59 sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (2 444 uživatelů).