Udělejte všechno, co vám řekne!

na diecézní setkání dětí s biskupem.

Každá věková kategorie měla připravený vlastní program. Jeho hlavním tématem byl život Panny Marie a její vztah k Bohu a ke Kristu; tomu odpovídalo i heslo celého setkání: "Udělejte všechno, co vám řekne!"

O půl desáté se všichni sešli ve velkém sále k zahájení, při němž nechyběl živý zpěv známých písniček s doprovodem klavíru. Po krátkém nastínění programu se děti rozdělily do tří velkých skupin podle věku.

Nejmenší děti (předškolní, 1. a 2. třída) vytvářely v katechezi "Panna Maria - naše maminka" hezké obrázky: kytičky pro své obětavé maminky, hvězdu jako znamení, že nebeská Matka nám ukazuje správnou cestu, šipku, udávající směr naší cesty za Ježíšem, a k tomu se naučily snadný popěvek "Maria, maminko, s tebou jít chcem, prosíme veď nás vždy za Ježíšem". V následném programu si zpívaly, tancovaly, tvořily a kreslily leporelo, zdobily obrázek…

Děti z početně nejsilnější skupiny (3.-6.třída) se ještě rozdělily na dalších pět skupin. Děti postupně navštívily Nazaret, Ain Karem, Betlém, Kánu Galilejskou a Jeruzalém, kde si připomínaly události ze života Panny Marie, mohly se aktivně zapojit do plnění úkolů a po každé návštěvě  těchto důležitých biblických míst si zapisovaly na kartičky své postřehy, co se od Ježíšovy Matky mohou a chtějí naučit - naslouchat, poznávat a přijímat Boží vůli, modlit se a chválit Boha, všímat si potřeb druhých lidí, důvěřovat Bohu, věřit v jeho pomoc… 
 V Nazaretě si děti zkusily něco z řemesla sv. Josefa či dovedností Marie, v Ain Karem doplňovaly Magnifikat a zároveň si mohl každý zkusit napsat svůj vlastní chvalozpěv nebo prosbu. V místě Ježíšova narození Betlémě se vyráběl společný plakát se symbolickými dary účastníků, ten se pak nesl v obětním průvodu. V Káně Galilejské se děti účastnily svatební hostiny, na níž si i vesele zazpívaly na nápěv "Jede, jede mašinka": …Na svatbě veselý rej, nocí zní přes Galilej, Maria volá Syna, zůstali jsme bez vína. V Káni stojí šest lahví, do nich vodu nalejí, voda v lahvích zapění, ve víno se promění… K pátému stanovišti s názvem Jeruzalém se prošly úplně všechny děti. Bylo v kostele Panny Marie, kde si každé dítě navlék-lo svůj korálek na takto společně vytvářený růženec. Napočítali jsme celkem 230 korálků, tzn. že přibližně stejný počet dětí byl na setkání. Tento růženec se také nesl v obětním průvodu při mši svaté jako výraz jednoho společenství, v němž chceme spolu s Marií jít za Ježíšem a chválit ho.

Také nejstarší děti se rozdělily na menší skupiny a procházely stanoviště, kde se seznamovaly s třemi řeholemi. V budově biskupství vyprávěl o svém řádu dominikán P. Valen-tin z Nekoře a sestra Dominika, která děti také provedla prostorami biskupství. Děti se zde m.j. dověděly, že dominikáni nosí na levé straně připevněný růženec, který je jejich mocnou zbraní jako byl pro rytíře meč. Školské sestry de Notre Dame přivítaly mladé návštěvníky ve svém řeholním domě. Přiblížily dětem svou spiritualitu dvěma myšlenkami z úryvku evange-lia o návštěvě Panny Marie u Alžběty: "spěchat" - být připraven pomáhat bližním i k modlitbě a "zůstat v pozadí" - učit se žít ve skromnosti a v pokoře. Salesián P. Jindřich připravil dětem chvíli zábavy při hledání a skládání puzzle s obrázkem P. Marie Pomocnice křesťanů a potom vyprávěl o dětství a díle zakladatele salesiánské spirituality Dona Boska. 
 

Odpoledne slavili všichni účastníci setkání v kostele mši svatou s o. biskupem Dominikem. V živé promluvě se vyptával dětí na dopolední zážitky a připomněl některé vlastnosti Panny Marie i to, v čem je pro náš život konkrétním příkladem. Na liturgii se podílela farnost Dolní Čermná - děti četly čtení, přímluvy, nesly obětní dary a na závěr poděkovaly diecézní-mu biskupovi za hezké setkání a spolu s ostatními zazpívaly jako dárek mariánskou písničku.
 

Katechetické centrum děkuje všem katechetům a dobrovolníkům za pomoc při programu i s organizací.

Děti ze Studence u Horek nám napsaly své dojmy:

Těšili jsme se, že společně prožijeme hezký a výjimečný den, který pro nás Pán připravil, a že se zase něco nového naučíme. Byla jsem na setkání se svoji sestřenicí Monikou. Plnily jsme různé úkoly, např. jsme dělaly jednoho člověka - musely jsme každá jednou rukou přišít knof-lík. To tedy byla fuška i legrace a zároveň i věc k zamyšlení, jak potřebujeme pomoci, když na něco sami nestačíme. Pak je to hezké mít "šikounou" sestřenici. Mše sv. se mi tam v koste-le moc líbila. V sešitku jsme měli připravené písničky, modlitby a odpovědi a tak jsme to pro-žívali společně. 

Maruška Slavíková, 4. třída 

Mě se zase líbilo navlékání korálků na dlouhatánskou šňůru.Takový veliký růženec jste určitě ještě neviděli. Byl krásně barevný jako korále. Z toho měla Panna Maria určitě radost. Každý se při tom pomodlil 1x Zdrávas Maria. To bylo pozdravů a proseb od nás dětí.

Vendulka Kuříková, 3. třída

S bráškou Vojtou, který chodí do 1.třídy jsme vytvářeli z barevných vystříhaných papírků a různých tvarů korálků a dřívek květiny. Tolik nás tam bylo a představte si, že každá kytička byla úplně jiná. Uprostřed těch našich kytiček byla svíce - světlo Ježíš. A my jsme se chtěli naučit od Jeho maminky, jak se k Němu dostat co nejblíž. Tak jsem si na velkou žlutou šipku napsal "všímat si", dívat se jako Panna Maria, co druzí potřebují a Vojta "poslouchat". Ona byla poslušná. Vojtu ještě moc bavilo hledat rozdíly na obrázkách.

Pavel a Vojta Horáčkovi, 4. a 1. třída

Nejvíc se mi líbily soutěže, hry, doplňovačky a písničky s Pannou Marií. Z domu jsme si každý přivezli korálek a udělali velký růženec. Bylo na něm asi 20 desátků. To už si spočítáte, kolik přijelo dětí. Růženec jsme při mši sv. dali otci biskupovi. Mše sv. se mi taky líbila. Pan biskup na začátku kázání řekl, že si sundá mitru, aby nám nepřipomínal Mikuláše, jak roznáší dárky a že kázání nebude dlouhé, když už máme v sobě tolik hezkých dojmů a zážitků - aby nám nezkazil radost, ale nám se to fakt všechno líbilo.

Káťa Tauchmanová, 2. třída

Bylo to "fajn" hlavně kvůli tomu, že tam byly hry. Chodili jsme se třemi vedoucími do měst, která navštívila za svého života Panna Maria. Nejlepší byla asi pro mě Kána Galilejská, pro-tože jsme si tam mohli i zazpívat…

Alžběta Krupičková, 5. třída 

Všem, kdo pro nás ten krásný den připravovali  DÍKY! Vaši Studenečáci 
Příště pojeďte s námi a neseďte doma. Byla to vydařená - hezká sobota. Domů jsme si zazpí-vali: "Mít kámoše je supr - mít partu bezvadnou, dík, Bože, za ten dárek - za všechny, kdo tu s námi jsou."

Anna, katechetka