Biskup Jan Vokál se vyjádřil k číhošťskému případu pro studenty Fakulty sociálních věd UK. Článek vyšel v jejich časopise Fleš.
Katolický kněz Josef Toufar získá in memoriam Cenu Václava Bendy určenou významným osobnostem boje za obnovu demokracie. V sídle Ústavu pro studium totalitních režimů ji za něj dnes (15. 11.) převezme kardinál Dominik Duka. Páter Toufar zemřel v únoru 1950 na následky mučení komunistickou Státní bezpečností, která ho obvinila z vykonstruování takzvaného Číhošťského zázraku. Význam farářova osudu přiblížil v exkluzivním vyjádření pro Fleš královéhradecký biskup Jan Vokál.
„Případ pátera Toufara ukazuje dvě věci, na které nesmíme zapomenout. Že komunistická totalita byla od začátku postavena na zlu a že jejími největšími protivníky byli dobří lidé,“ vysvětluje nejvyšší představitel diecéze, pod kterou Číhošť spadá.
Tvrdé pronásledování kněží proto podle něj nebyla náhoda. „V tomto případě byl hlavním nepřítelem prostý venkovský farář, který upřímně věřil v Boha a nedělal nic jiného, než že se snažil dobře vykonávat své povolání a s láskou sloužit svým farníkům. To, že nejvyšší místa cítila potřebu takového člověka zlikvidovat, odkrylo hned na začátku 50. let naprosto zločinnou podstatu komunismu,“ konstatuje Vokál.
Začalo to pohybem kříže Během Toufarovy bohoslužby o třetí adventní neděli 1949 se na oltáři číhošťského kostela několikrát pohnul půlmetrový kříž. Samotný kněz to ani nezpozoroval, dozvěděl se o tom až s odstupem času od svědků z řad farníků. Příslušníci StB ho v lednu 1950 zatkli a převezli do valdické věznice, kde se Toufara snažili donutit k přiznání pomocí žízně, bití a elektrických šoků. Na následky surového zacházení 25. února zemřel.
„Ten příběh musíme připomínat mladým lidem, aby viděli, jak daleko mohou zajít režimy, které trestají lidi za víru v Boha. A aby viděli i to, jak se dá takovému zlu čelit – pokorou, trpělivostí, odvahou a pevnou vírou v Boží pomoc a ochranu. To všechno páter Toufar podle pamětníků prokázal,“ uvedl hradecký biskup.
Toufar inspiroval i umělce
Číhošťské události a osud faráře Toufara se odrazily i v české kultuře. Během vyšetřování případu vznikl dvanáctiminutový film, který v dosud rekordním počtu 376 kopií promítala téměř všechna československá kina.
„Zfalšovaný dokument, jehož natáčení řídil prokurátor, asi už vždycky zůstane jedním z neodpornějších příkladů totalitní kinematografie,“ míní Vokál.
Toufarův osud inspiroval i samizdatem šířenou báseň Dům strach katolického básníka Jana Zahradníčka a exilový román Mirákl z pera Josefa Škvoreckého. V roce 2004 se Číhošťský zázrak objevil jako námět filmu In nomine patris v režii Jaromíra Polišenského.
V poslední době zájem o kauzu faráře Toufara opět stoupá. Velkou zásluhu na tom podle Jana Vokála má Miloš Doležal. Ten o Toufarovi letos vydal knihu s názvem Jako bychom dnes zemřít měli. „Kniha se striktně drží faktů, ale o to bezprostředněji odhaluje hrůzu celého případu. Kdo si ji přečte, nemůže ani chvíli pochybovat o zločinnosti tehdejšího režimu a o odvaze vězněných kněží,“ tvrdí biskup.
Miloš Doležal připravil i výstavu o životě Josefa Toufara, kterou je možné navštívit do 2. prosince v havlíčkobrodském muzeu.
Michal Bělka, časopis Fleš